KOMENTÁŘ ANTONÍNA KAROCHA Vinařství a vinohradnictví na Moravě i v Čechách zažívá nebývalý rozkvět. Díky tomu se rozvíjí i na ní napojená turistika. Díky velkým vinařům a stovkám malých vinařství se stala po Praze jižní Morava turistickým cílem číslo jedna.
Také Praha 10 má několik vinic ve svém nejbližším okolí. Nejznámější roste v Grébovce pod stejnojmennou vilou. Další najdeme třeba v Dubči v Panské zahradě, dvě malé vinice jsou na Vyšehradě, jedna za novoměstskými hradbami na Albertově a nejnověji byla vysazená vinice u Počernického rybníka.
ČTĚTE TAKÉ HLAVNÍ MĚSTO: Pražské vinice
Ovšem, jak známe z historie, když se něčemu daří, najdou se šibalové, kteří to rádi zničí.
Jako vždy nejde o nic menšího než o peníze. Jak se proslechlo, aktuálně probíhají přípravy vládních úsporných opatření s cílem snížit výdaje a navýšit příjmy státního rozpočtu. Sdružení vybraných ekonomů pod zkratkou NERV (Národní ekonomická rada vlády) se prý rozhodlo navrhnout ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) zrušit nulovou spotřební daň na tichá vína, tedy na neperlivá.
Vinařské země neplatí spotřební daň
„Nulová spotřební daň není nesystémová výjimka, ale standard ve všech vinařských zemích, tedy zemích, kde pěstování révy a výroba vína představuje významnou složku národního hospodářství,“ tvrdí prezident Svazu vinařů Martin Chlad.
Ve vinařství a vinohradnictví dnes pracuje zhruba 20 % všech zaměstnanců českého zemědělství!
Ze sousedních zemí zavedli spotřební daň na tichá vína pouze v Polsku ve výši 10,20 Kč na litr. Polsko s pouhými 300 hektary vinic nebere Evropská unie jako vinařskou zemi.
Vinaři mají obavy
Doporučení NERV a možnou kladnou reakci ministra Zdenka Stanjury zavést ve vinařské zemi nevídanou spotřební daň v drastické výši 23,40 Kč na litr tichého vína, vyvolává u vinařů, vinařských firem, vinařských spolků, sdružených ve Svazu vinařů, doslova existenciální obavy. Když započítáme i turistická restaurační a ubytovací zařízení, vinárny a vinotéky, počet postižených ještě stoupne.
Tuzemské vinařství je bez ohledu na spotřební daň v náročné situaci a těžko si lze představit, že by bylo schopné tuto daň absorbovat ve svých maržích. Je jasné, že by vinaři museli celou její výši promítnout do konečných cen. Po započtení DPH a dalších s daní spojených nákladů (povinné zavedení daňových skladů, administrativa atp.) by výsledná cena nejběžnějšího moravského či českého tichého vína dosud v cenové hladině kolem 100 Kč vzrostla o třetinu, tedy o 35 Kč na cca 135 Kč, a cena přívlastkových vín dosud za 150 Kč by vzrostla o 45 Kč na 195 Kč.
Ministr zemědělství je proti
Nárůst ceny vína o spotřební daň by v první řadě dopadl na spotřebitele. Ten má ovšem na výběr. Buď zaplatí, nebo také nezaplatí, protože nekoupí. Pokud stále hodlá pít víno, možná se spokojí se s nabídkou šedé ekonomiky nebo s více či méně zdařilými náhražkami. To už tu všechno v historii bylo. Výsledkem je jednoznačný, negativní efekt.
„Zavedením spotřební daně tak musíme zákonitě hovořit o drastickém snížení konkurenceschopnosti moravských a českých vinařů. Důsledkem by byl výrazný propad výroby vína a vinohradnictví jako zemědělského oboru,“ vysvětluje Martin Chlad. „Logicky by tak kromě nevratného poškození 30 let budovaného oboru byl i nižší než předpokládaný výběr spotřební daně, nižší výběr ostatních daní a odvodů než dosud (DPH, DPPO a DPFO). Následoval by pokles zaměstnanosti ve vinařství, vinohradnictví a navázaných oborech, a to obzvláště v oblastech, kde má stát s problematikou zaměstnanosti a sociálních dopadů problémy, jako například na Znojemskou či Hodonínskou.“
Vláda a parlament České republiky si musí jasně odpovědět na otázku, zda víno a vinařství patří k oborům, na kterých mu záleží a které přinášejí a uchovávají hodnoty, za něž má smysl se postavit. Zda vinařská turistika, podílející se na tom, že Jihomoravský kraj je po Praze nejnavštěvovanějším regionem republiky, stojí za námahu, nebo zda turisty ochotně přenecháme například Rakousku. Jsou kultura, folklór a odkazy předků položky, které můžeme snadno vyčíslit a nahradit? Je vůbec pětina pracovníků českého zemědělství spolu se zaměstnanci značné části turistického průmyslu a služeb relevantní skupina obyvatel, nad jejíž budoucností se má smysl zamýšlet? A poslední otázka, bude ona zavedená daň skutečně pro státní rozpočet tak lukrativní, pokud se tedy vůbec vybere, že nahradí vzniklé a neodstranitelné ztráty?
Celkem rázně proti zdanění tichých vín protestoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ovšem bude to stačit?