Ubytovna na Zahradním Městě

Plastová okna jsou velkým hitem sídlišť i rodinných domů už hodně dlouho. Přesto s jejich instalací nebo výměnou za stará okna mnozí stále váhají. V rozhodnutí, zda vůbec anebo jak vyměnit plastová okna v paneláku, může pomoci obsáhlý rozhovor, který právě uveřejňujeme. Požádali jsme o zkušenosti předsedkyni společenství vlastníků bytových jednotek v jednom domě na Zahradním Městě. Byla velmi otevřená a popsala nám všechny záludnosti při hromadné výměně oken v domě o sedmdesáti domácnostech, ale nechce uveřejňovat své jméno ani konkrétní dům.

Důvod pro zachování anonymity je jasný: Nedělala by nic jiného, než odpovídala na dotazy mnoha lidí. Už teď se jí ptají známí i neznámí lidé na reference o firmách, které v jejím domě pracovaly. Přání nezveřejňovat jméno tedy respektujeme.

Ubytovna na Zahradním Městě. FOTO: Kuba Turek

Co váš celý dům přimělo vyměnit okna?

Panelák z 80. let minulého století potřeboval ozdravnou kúru. Některé stavební prvky byly odfláknuté již během stavby před třemi desítkami let, další neodpovídaly dnešním standardům a také se trochu změnily dispozice domu.

Co s tím ale mají společného právě okna?

Okna byl první problém, který jsme řešili. Potom přišly na řadu stoupačky a kanalizace, celkové zateplení a střecha, připravujeme výměnu výtahů a nakonec pořádně vymalujeme. Mezi tím ještě děláme zabezpečení společných prostor, protože jako v každém činžovním domě se i u nás krade – jednou jsou to bicykly, jindy něco ze sklepa, rozčílí třeba i vykradená poštovní schránka s drahým časopisem.

Jakou jste zvolili technologii?

Moc jsme nemuseli přemýšlet. Všichni nám kvůli ceně a trvanlivosti doporučovali plastová okna. Kdybych nezateplovala panelový dům, ale třeba roubenku, asi bych chtěla dřevěnou klasiku nebo eurookna, ačkoliv jsou dražší a náročnější na údržbu, ale plastová okna s žaluziemi jsou na velké prefabrikované domy ideální.

Měnili jste všechna okna, nebo jen vybraná?

Jsme bytový dům s mnoha majiteli, který vede volený výbor, takže je někdy těžké sladit všechny zájmy a finanční možnosti jednotlivých domácností. Nakonec jsme to udělali tak, že kdo výměnu nechtěl zaplatit, tomu zůstala stará dřevěná okna. Dlužno dodat, že většina z nich si během pěti let nechala okna stejně vyměnit za plastová. Buď si našetřili dost peněz, nebo se změnil majitel bytu a ten už plast ocenil. Nebyl v tom žádný problém. Bez výměny zůstala okna v technických prostorech domů, která nejsou na očích, jak například suterénní sušárny a sklepy.

Vzorně uklizený chodník a cyklostezka v Praze 4 mezi Budějovickou a Pankrácí. FOTO: Kuba Turek

Stavebnímu úřadu nevadilo, že okna jsou „každý pes, jiná ves“?

Ono to do očí přímo nebilo, protože plastová okna jsou velikostně i barevně stejná jako původní dřevěná. Navíc rozdíl se pohledově setřel následovně při zateplování celého domu. Ještě k tomu oceňuji, že stavební úřad nám dal na výměnu oken, ale také zasklení balkonů jednotné stavební povolení a kdo si tuto věc nechává dělat individuálně, může to už jenom ohlásit úřadu a nemusí si nechávat předem schvalovat projekt. Navíc máme díky tomu postupu jako spolumajitelé domu vliv na správnou technologii, protože vyměnit plastová okna v kompletně zatepleném domě vyžaduje přesné dodržení technologických postupů, aby nekvalitní prací řemeslníků nevznikly tak zvané tepelné mosty, kterými vniká do budovy chladno a vlhko.

Jak jste si vybrali dodavatele?

Udělali jsme si vlastní malý konkurz. V domě naštěstí bydlí několik stavebních techniků a projektantů, byť jiných oborů než jsou okna, ale věděli, o co jde. Jejich nejlepší radou bylo, abychom si najali stavební dozor. Ze tří doporučených lidí jsme si po vzájemné dohodě vybrali stavební inženýrku a její odměna se nám mnohokrát vyplatila. Mimochodem – po dobrých zkušenostech nám nakonec dozorovala i následné zateplení domu.

Potom jsme obeslali specializované firmy, o nichž jsme věděli z inzerátů, z internetu, z doslechu nebo osobních zkušeností. Tyto tipy dodávali výboru lidé z domu. Dnes bychom ještě využili automatizované nabídkové weby jako například Nejlepšípoptávka.cz. V naší komisi zasedl tříčlenný výbor společenství vlastníků bytových jednotek, stavební dozor, technik z firmy která se stará o chod našeho domu, a lidé, kteří zde bydlí – dva stavaři, ekonomka, úvěrářka ze stavební spořitelny a jeden „muž z lidu, který nám kouká pod prsty“, jak se sám soused trochu ironicky tituluje.

Konkurz vyhrála firma ze západních Čech. Ostatním jsme poděkovali za účast v konkurzu a s jejich svolení předali jejich nabídky dalším domům na Zahradním Městě, protože se tady stále opravuje ve velkém měřítku.

Jaká jste stanovili kritéria?

Chtěli jsme finančně stabilní firmu, proto jsme si vyžádali výpisy z obchodního rejstříku včetně výročních zpráv. Zároveň jsme nechtěli velké obry, protože dům o sedmdesáti domácnostech nezvládnou dva řemeslníci, ale zároveň pro velké stavitele bychom byli jenom páté kolo u vozu. Chtěli jsme přímé dodávky plastových oken a zároveň několika vstupních dveří od výrobce. Chtěli jsme následný servis, záruky a možnost výměny zbylých oken individuálně. Dbali jsme také na termíny a zajímaly nás slevy pro výměnu oken mimo letní prázdniny. Nakonec jsme o pěti finalistech sháněli reference, kde se dalo. Musím říci, že mezi posledními dvěma jsme se rozhodovali těžce. Obě firmy byly velmi solidní. Rozhodl jen detail, že sídlo jedné bylo v Plzeňském kraji a druhé ve slovenské Myjavě, ačkoliv měla organizační jednotku na Moravě.

Nevyskytly se námitky obyvatel? Vždy se najde někdo, kdo nesouhlasí.

O plastových oknem jsme mluvili předem asi dva roky, probíralo se to na veřejných schůzích a nakonec dostal výbor plnou pravomoc. Námitky byli spíše technického rázu. Například dva starší pánové byli proti plastu z principu, ale jejich manželky je zpacifikovaly. Potom se dohodlo, že kdo nechce, tomu se okna měnit nebudou. Na návrh jedné paní jsme dali do smlouvy požadavek na čistotu v bytech a závěrečný úklid domu.

Máme rozumné spolubydlící, všechno bylo předjednáno předem, vybraná firma a smlouva s ní byla k nahlédnutí všem dva týdny před podpisem. Ačkoliv toho nikdo nevyužil, šlo o oboustrannou důvěru mezi obyvateli a výborem. Dovedu si ale představit, že když se vyskytne byť jeden jediný kverulant v domě, je zle a třeba se nakonec výměna oken ani neudělá.

Jabloňová ulice na Zahradním Městě dostala nový asfalt. Pod ním se opravovaly inženýrské sítě. FOTO: Kuba Turek

Jak dlouho výměna oken trvala?

Pečlivá příprava se vyplatila! Firma vše předem nachystala, stavební dozor každý den večer přebíral práci, řemeslníci několika profesí pracovali ve výborné souhře. U menších bytů trvala samotná výměna oken jen jeden den a u větších necelé dva dni. Pracovalo se od 8 do 18 hodin, aby se v domě dalo také žít. Poté ještě po řemeslnících nastoupil přibližně na hodinu jeden člověk na úklid a nahrubo uklidil místnosti, kde se bouralo, řezalo a zdilo. Zvlášť na začátku museli řemeslníci několik drobností předělávat, protože stavební dozor vyžadoval pečlivou práci. Nakonec nejvíc času zabraly drobné dodělávky mimo byty – zasklené vstupní dveře, atypické prvky u vstupů do domu a také okénka a větrací šachty ve společných prostorech. Pracovalo se přes dva měsíce, ale konkrétních bytů se to týkalo vždy jeden až dva dny.

Kolik to všechno stálo a nebyly potíže s placením?

Nejsem schopná říct přesnou částku, ale šlo o desítky tisíc korun na jeden byt. Byty totiž mají u nás v domě různý počet oken a navíc si každý mohl kromě standardního plastového okna předem objednat další příplatkové vybavení – například různé typy žaluzií, podokenní lišty, v přízemí se přidávaly do oken zámky podobně jako do dveří a tak dále.

S placením jsme to udělali jednoduše. Aby měla okenářská firma záruku a my jistotu, že vše ohledně peněz bude v pořádku, uzavřeli jsme smlouvu pouze mezi společenstvím vlastníků a firmou. Takže finance řešil pouze jeden subjekt s druhým. Jak si peníze mezi sebou vybereme, stavaři řešit nemuseli. My jsme zase nemuseli vyplácet jednotlivé řemeslníky a další pomocné profese.

Udělali jsme to takhle: Uložili jsme 20 % nasmlouvané částky předem u notáře s tím, že notář peníze uvolní ihned pro okenáře, jak práci odsouhlasíme obě strany jako dokončenou, nebo pokud by došlo k soudu, tak by je notář poslal tomu, kdo soud vyhraje. K tomu nedošlo, práce byla udělaná dobře a pouze se zpozdila o několik týdnů kvůli pár nedodělkům. Přibližně polovinu peněz posílal v několika fakturách výbor okenářům ihned po předložení dokladů, jak oni kupovali okna od výrobce a platili další služby, jako například dopravu. Po ukončení prací v domácnostech dostali třicet procent z celkové částky. Takhle domyšlený systém prý podle okenářské firmy nebývá běžný, ale nakonec vyhovoval jim i nám. Děkujeme za něj především ekonomce a úvěrářce, které ho vymyslely a nakonec jsme ho podobně aplikovali i v dalších velkých stavebních pracích na domě.

Po pěti letech máte už velké zkušenosti s plastovými okny. Můžete říci, s čím počítat po ukončení výměny?

Hodně jsme využili následné seřízení, které bylo v ceně. Asi půl roku jsme vždy jednou za měsíc shromáždili žádosti obyvatel a předali je okenářům. Přijel jejich technik a seřizoval okna tam, kde se pohnuly nebo zkřížily. Zajímavé bylo, že i on si ještě dost vydělal, protože si u něj lidé objednávali doplňky, které se jim napoprvé zdály zbytečné nebo drahé, ale pak je viděli u sousedů a chtěli je také. Největší problémy působilo přesné seřízení těžkých nerozbitných venkovních dveří do domu a spojení s domácím komunikátorem a zvonky. Na ty se musel přijet podívat nejen okenář, ale také elektrikář.

Servis mimo záruku už využilo několik obyvatel, protože ulomili masivní kliky u oken a v jednom případě vyvrátili balkonové dveře z pantů. Společnost s ručením omezeným z Plzeňska, která plastová okna u nás instalovala, byla sice mezi tím pohlcena brněnskou akciovou společností, ale na ní přešly veškeré záruky a servis a nemáme s tím sebemenší problém. Zmíněné vstupní dveře nám během pěti let už dvakrát poničili zloději, ale servis fungoval do dvou dnů výborně.

Říká se, že za plastovými okny je vlhko a plíseň.

Museli jsme se naučit s plastovými okny zacházet. Zvlášť když byl dům zateplený. Je nutné nestále větrat, nejlépe na mikroventilaci, aspoň jednou denně vyvětrat intenzivně otevřenými okny a při vaření, praní či koupání používat digestoře a větráky. Zpočátku si to někteří lidé neuvědomili a za nábytkem se jim začala objevovat plíseň. Větrání, které dříve samovolně obstarávala rozeschlá a netěsnící dřevěná okna, teď musíme dělat vědomě.

Pochvalujeme si, že plastová okna dobře omezují hluk. Zvlášť na jedné straně domu, která je obrácená k Jižní spojce a Švehlově ulici, kde doprava narůstá každým rokem a dopravní špička je tu od brzkého rána do noci, to velmi zlepšuje život.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *