Nekvalitní služby na
Zahradním Městě se bojí svých fotografií. Ať se jedná o státní nebo
soukromý sektor.
Na Zahradním Městě jsme narazili na dvě katastrofální služby. Čekáme
beze smyslu na poště a v krámě.
Pravidelně stojíme fronty na poště v Malinové ulici a v obchodě
Tesco. Oživujeme si tak vzpomínky na socialismus.
Ve státním podniku musí vymřít jedna generace zaměstnanců, aby ji
nahradily nové tváře se slušným vychováním – to chápeme, ačkoliv se
s tím jen těžko smiřujeme.
Proč ale komerční firma, notabene z Velké Británie, nechává zuřit
své zákazníky ve frontách na placení, to už je nám záhadou.
Když jsme si fronty fotili, narazili jsme. Vedoucí pošty na nás zavolal
policejní hlídku a požadoval vymazání fotografií. Dva mladí policisté ze
zásahovky se mu v podstatě vysmáli, odvedli mne před poštu a opsali údaje
z mého občanského průkazu.
V Tesku na mě nastoupil borec z Ukrajiny. Když jsme ho poslal do háje,
naběhl jeho český šéf. Prohlásil, že sice není z Teska, ale požadoval
vymazání snímků z fotoaparátu. Tak jsem ho poslal tam, kam jeho
zahraniční kolegu.
Text a foto: Kuba Turek jakub.turek@horydoly.cz
Fotoreportáže z činnosti pošty a Teska na Zahradním Městě
připravujeme k vydání.
Pošta: Zákazník je zlo
Na poště zavinila vztek mnoha zákazníků pošty šílená organizace
front a zavřená okénka i v největším frmolu pozdě odpoledne. Do hlavy
nám nejde především fakt, že se stojí jedna fronta na všechny
služby.
Kdo chce poslat balík, stejně jako zájemce o finanční služby
Poštovní banky i kdo si jde pro doporučený dopis, stojí jednu frontu se
zaměstnanci firem, kteří přinášejí desítky zásilek jako hromadná
podání. Všichni dohromady. Napětí roste každou minutou.
Pošťáci nechají stát všechny ve frontě, která často dosahuje až ven
do podzimního nečasu. Nechávají volný průběh nepříjemným situacím,
kdy zákazníci pošty na sebe pokřikují a navzájem se urážejí právě
kvůli frontě a nejasnému systému, kdy každý stojí ve stejné frontě, ale
k okénkům musejí přistupovat podle služby, kterou potřebují.
Tesko: Zákazníka není třeba obsluhovat
Fronty v Tesku jsou z jiného těsta. Pět pokladen by zřejmě zvládlo
i večerní nával nakupujících. Obvykle jsou však obsazené dvě až tři.
Zbylé dvě neobsluhují.
Proto není divu, že se stojí fronty s nákupními vozíky a s košíky
v rukách, stejně jako před čtvrt stoletím, kdy se Tesco v Jablo??ové
ulici ještě jmenovalo obchodní dům Květ.
Tehdy patřilo všem pracujícícm stejně jako socialistický moloch, který
ho řídil. Doufali jsme, že to není navždy. Ukazuje se, že fronty jsou
věčné bez ohledu na státní zřízení.