S přicházejícím mrazem se opět objevují problémy související se schůdností silnic a chodníků. Zhoršená schůdnost může způsobit značné škody nebo dokonce újmu na zdraví. Kdo za případnou škodu odpovídá?
Zákonná úprava a náhrada škody
Problematiku udržování stavu silnic a chodníků upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Tento zákon nám stanovuje práva a povinnosti, které vznikají uživatelům, vlastníkům či správci pozemní komunikace.
Zejména v zimních měsících se lidé často potýkají s problémem neschůdnosti chodníků. Kritický je především zledovatělý povrch, na kterém může velmi jednoduše dojít k pádu. Co ale dělat, pokud je vám skutečně způsobeno nějaké zranění? „Takové zranění může být újmou na zdraví a odpovědnost za náhradu škody je jednou z věcí, kterou zákon o pozemních komunikacích řeší,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Podstatné je, zda ke škodě došlo v souvislosti se závadným stavem pozemní komunikace. Zákon předem vylučuje odpovědnost za škodu, která je způsobena stavem stavebním nebo dopravně technickým. Opačná je však situace, pokud není odstraněna závada ve schůdnosti komunikace. Zákon totiž stanoví povinnost vlastníka odstranit závadu ve schůdnosti chodníku, ledaže by nebylo v mezích jeho možností takovou závadu odstranit. Pokud je závada způsobena povětrnostními podmínkami, je nutné takovou závadu alespoň zmírnit nebo na ni předepsaným způsobem upozornit.
V případě, že se však jedná o komunikaci či chodník tzv. malého významu, není zde povinnost schůdnost odstraňováním sněhu a náledí zajišťovat. Vlastník je pak ale povinen označit pozemní komunikaci, aby bylo zjevné, že se neudržuje.
„Zákon ovšem stanovuje, že výše uvedené povinnosti může mít místo vlastníka pozemní komunikace na starosti její správce, pokud je správou komunikace pověřen. Pak je nutné se s požadavkem náhrady škody obrátit přímo na správce. Za splnění povinnosti k náhradě škody ze strany správce však stále ručí vlastník pozemní komunikace,“ dodává Eduarda Hekšová.
Comments