S koncem prázdnin končí tisícům studentů také letní brigády. Poslední výplata nemusí obsahovat pouze odměnu za odpracované hodiny. Připočítat se mohou příplatky za víkendy, svátky nebo noční práci a u brigád, které trvaly dostatečně dlouho, také náhrada za nevyčerpanou dovolenou. Brigádník by si měl pohlídat rovněž dokumenty, které může potřebovat při nástupu do dalšího zaměstnání nebo při ročním zúčtování daně.
Odměna za brigádu se obvykle vyplácí v pravidelném výplatním termínu zaměstnavatele. Jestliže tedy student odpracuje poslední směnu na konci srpna, peníze může dostat až během září. Rozhodující je termín sjednaný v dohodě nebo stanovený zaměstnavatelem.
„Poslední výplata by měla zahrnovat všechny skutečně odpracované hodiny, které dosud nebyly vyúčtovány. Brigádník by si proto měl vést alespoň jednoduchý vlastní přehled směn a porovnat ho s výplatní páskou. To je důležité zejména u provozů, kde se směny často mění, prodlužují nebo končí po půlnoci. Ani odměna z dohody nesmí v přepočtu na odpracovanou dobu klesnout pod minimální mzdu. V roce 2026 činí minimální hodinová mzda při stanovené čtyřicetihodinové pracovní době 134,40 koruny. Pokud byla sjednána nižší odměna, zaměstnavatel musí rozdíl doplatit,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Za víkendy, svátky a noc náleží kompenzace
Častou chybou je představa, že brigádník dostane pouze sjednanou hodinovou odměnu bez ohledu na to, kdy pracoval. Také lidé zaměstnaní na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti mají nárok na kompenzaci za práci v sobotu a v neděli, v noci, ve svátek nebo ve ztíženém pracovním prostředí.
Za práci o víkendu a v noci zpravidla náleží příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, pokud nebyl zákonným způsobem sjednán jiný způsob nebo jiná výše kompenzace. Při práci ve svátek dostává zaměstnanec odměnu za vykonanou práci a náhradní volno s náhradou odměny. Zaměstnavatel se s ním může místo volna dohodnout na příplatku nejméně ve výši průměrného výdělku.
„Jednotlivé nároky se mohou sčítat. Pokud brigádník pracoval například v noci ze soboty na neděli a směna současně připadla na svátek, mohou mu náležet různé kompenzace vedle sebe. Zaměstnavatel proto musí přesně evidovat nejen počet odpracovaných hodin, ale také dobu, kdy byla práce vykonána. Naopak brigádníkům na DPP a DPČ nevzniká příplatek za práci přesčas. U dohod totiž zákoník práce práci přesčas nepřipouští. To ale neznamená, že lze ignorovat maximální délku směny, přestávky nebo povinný odpočinek,“ upozorňuje Jana Jáčová, ředitelka UOL Účetnictví.
Dovolenou mohou získat i dohodáři
Právo na dovolenou už nemají pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Od 1. ledna 2024 vzniká za stanovených podmínek také brigádníkům na DPP a DPČ, kteří do té doby zákonný nárok na dovolenou neměli. Protože jde stále o relativně nové pravidlo, řada dohodářů o něm ani dnes neví. Musí však být splněny dvě základní podmínky: dohoda musí v daném kalendářním roce trvat nepřetržitě alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec musí pro účely dovolené odpracovat nejméně 80 hodin. Nerozhoduje tedy pouze počet směn ani to, že šlo o „prázdninovou brigádu“. Student, který pracoval od začátku července do konce srpna a odpracoval například 160 hodin, podmínky zpravidla splní. Naopak u krátké dvoutýdenní výpomoci nárok na dovolenou nevznikne, i kdyby byly směny velmi intenzivní.
Dovolená se u dohodářů počítá v hodinách a vychází z fiktivní dvacetihodinové týdenní pracovní doby. Její konkrétní rozsah závisí na odpracované době a na výměře dovolené poskytované zaměstnavatelem. Za dobu jejího čerpání náleží zaměstnanci náhrada ve výši průměrného výdělku.Pokud dohoda skončí a brigádníkovi část dovolené zbývá, musí mu ji zaměstnavatel proplatit. Hodnota nevyčerpané dovolené se proto může objevit právě v poslední výplatě. Brigádník by si měl zkontrolovat, zda se v ní tato položka skutečně promítla a zda zaměstnavatel vycházel ze správného počtu hodin.
Podepsané prohlášení neznamená automaticky výplatu bez daně
Výši poslední čisté odměny ovlivní také způsob zdanění. Brigádník může mít pro stejné období podepsané prohlášení poplatníka pouze u jednoho zaměstnavatele. Díky němu může už během roku uplatnit základní slevu na poplatníka. Samostatná sleva na studenta už neexistuje, status studenta ale může být důležitý například pro zdravotní pojištění.
„Podepsané prohlášení neznamená, že se z každé odměny automaticky neodvede žádná daň. Výsledek závisí na výši příjmu, uplatněných slevách a případně také na souběhu více zaměstnání. Pokud student během léta vystřídal několik brigád, měl by si od každého zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech. Může ho potřebovat pro roční zúčtování u posledního zaměstnavatele nebo pro vlastní daňové přiznání. Zaměstnavatel toto potvrzení vystavuje na žádost,“ říká Anna Kevorkyan z JenPráce.cz.
Potvrzení o zaměstnání není u každé DPP automatické
Při skončení DPČ je zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání, známé také jako zápočtový list. U DPP tato povinnost nevzniká ve všech případech. Potvrzení se vydává zejména tehdy, pokud dohoda založila účast na nemocenském pojištění nebo pokud se z odměny prováděly exekuční či jiné nařízené srážky.
„Potvrzení o zaměstnání a potvrzení o zdanitelných příjmech přitom nejsou stejný dokument. První popisuje pracovněprávní vztah a skutečnosti důležité pro dalšího zaměstnavatele, druhé slouží především pro vypořádání daně. Brigádník proto může potřebovat oba. Poslední výplatu je vhodné posuzovat jako závěrečné vyúčtování celé brigády. Vedle počtu hodin je potřeba zkontrolovat příplatky, nevyčerpanou dovolenou, daň a potřebné dokumenty. Chybějící položku je nejlepší řešit se zaměstnavatelem co nejdříve, dokud mají obě strany k dispozici rozpis směn, docházku a další podklady,“ dodává Jana Jáčová z UOL Účetnictví.
Michal Hoblík