Kulturní dům Eden.

Faktická kulturní památka Kulturní dům Eden půjde k zemi, jako mnoho dalších vzácných staveb z doby pozdní moderny.

Je jedno, že kvůli těmto památkářským pochybením vedení města i státu pravděpodobně přijde Praha o prestižní umístění v seznamu UNESCO, jak nás varuje jejich zpráva z minulého roku. Je jedno, že budova z roku 1980 od architektů Hany a Dalibora Peškových je téměř v intaktním stavu.

Kulturní dům Eden
Kulturní dům Eden, hlavní sál. ARCHIV: Pavel Karous

Je jedno, že je vyzdoben monumentální abstraktní kamennou mozaikou od malíře a mozaikáře Martina Sladkého a velkorysými skleněnými objekty a svítidly od sklářských výtvarníků Reného Roubíčka a Bořka Šípka (otčíma a syna), kteří v době vzniku patřili ve svém oboru bez přehánění (jeden) mezi nejslavnější a (druhý) mezi neprogresivnější na světe.

Je jedno, že interiér je plný dnes materiálově i technologicky nedostupného kvalitního dobového řemesla. Je jedno, že se Praze 10 nedostávají městské prostory pro kulturu a umění.

Kulturní dům Eden
Kulturní dům Eden, pečlivě provedená moderní architektura. ARCHIV: Pavel Karous

Budova je prostě „poplatná době svého vzniku a bylo by těžké pro ni najít využití,“ jak říká místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS). Ano, k čemu také kulturního domu v době reálného kapitalismu pod vedením ODS?

Monstrózně selhalo ovšem nejen vedení Městské části Praha 10 ale i vedení Magistrátu hlavního města Prahy. Obligátně selhal Odbor památkové péče v čele s Jiřím Skalickým ale i IPR, který se stavby nezastal, ačkoli si museli být její kvality vědomy.

To bylo pořád řečí, že se s novým vedením města věci v památkové péči pohnou k lepšímu. Výsledky jsou ale bohužel tristní.

Kulturní dům Eden
Kulturní dům Eden, restaurace. ARCHIV: Pavel Karous

Kromě nenahraditelné kulturní ztráty v době ekologické, hospodářské a bezpečnostní krize a z toho odvozené nastupující hyperinflace stavebního materiálu, demolice navíc znamená značné a zbytečné zatížení přírody. Vznikne velké množství odpadu a stavba zcela nového objektu bude energeticky i materiálově náročná. Tolik béňa, tolik vody, skla a betonu přijde vniveč a vyčerpá se další. A proč?

Kulturní dům Eden
Kulturní dům Eden., koncertní sál. ARCHIV: Pavel Karous

Protože byla posledních dvacet let účelově zanedbávaná údržba těchto veřejných staveb a jeho obsahového naplnění ve prospěch plánovaného komerčního vytěžení původně veřejného prostoru, v tomto případě Kulturního domu Eden.

Zpráva pro budoucí mimozemské archeology za naší generační vrstvu zní: Období ničení kultury i přírody. Období vizuálního moru.

Asi si fakt nezasloužíme přežít.

Autor je sochař. Stojí za projektem Vetřelci a volavky. Sledujte jeho osobní facebookový profil.

Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *