Rohožník

Lom v Rohožníku na okraji Dubče je geologická zajímavost, přírodní památka, archeologická památka a také nabízí možnosti pro horolezectví.

Zajímavá geologie

Geologové jásají nad instruktivním rozhraním ordoviku (křemenec) a křídy (slepence a pískovce). 

Rohožník
Rohožník, světlé křemence a tmavé slepence. FOTO: Kuba Turek

Skalnatý hřbet Rohožníku se skládá z hornin libeňského souvrství ordoviku. Z nich nejtvrdší jsou lavice řevnických křemenců, místy až 420 centimetrů tlusté. Na křemence nasedají slepence peruckých vrstev a pískovce, které jsou pozůstatkem sladkovodních jezer, které se zde rozlévaly dříve, než je zalilo druhohorní moře.

Lezení po křemenci

Lezecké cesty jsou dlouhé méně než 10 metrů.

Nedoporučuje se lézt sólo, protože směry nejsou dostatečně olezené a některé šupiny se ze skály lehce odlomí, a navíc se leze po šikmých plotnách, což by v případě nečekaného pádu mohlo skončit dopadem na hlavu.

Rohožník
Skalní lezení v Rohožníku. FOTO: Hana Suchá

Jištění při lezení odspodu je možné malými vklíněnci. Zatloukání skob, případně vrtální a lepení borháků je nepřijatelné, protože opuštěný lom je přírodní památkou.

Jištění shora je možné o stromy, které jsou odsazené několik metrů za horní hranou lomu. Lze k nim jednoduše přijít pěšky.

Archeologické naleziště

Přírodní památku tvoří opuštěný lom na vrchu Rohožník (273 m) mezi Dubečkem a Dubčí, nad pravým břehem Říčanského potoka. Původní název Rohožníku zněl Rohozný vrch. Pojmenování je odvozeno od rákosí (rohoz), které rostlo v mokřadech obklopujících ze tří stran.

Dubeč na koloběžce
Příjezd na Rohožník z Dubče je možný na koloběžce. FOTO: Kuba Turek

V 19. a 20. století se zde těžil kámen pro stavební účely, vyráběly se z něho velké dlažební kostky zvané kočičí hlavy. Dnes je lom rekultivovaný. Zbyla z něj kompaktní skalní stěna, skalnatý svah a nad ním turistická vyhlídka.  

Archeologický průzkum nalezl pravěkou keramiku. Kvůli tomy byla oblast prohlášena za kulturní památkou, což kopec zachránilo před úplným vytěžením. Lidské sídliště tu vzniklo v pozdní době kamenné (2000 let př. n.l.) a s přestávkami existovalo do doby hradištní (zhruba do roku 1000 n.l.). Pamatuje tedy první využití kola v Čechách i první Přemyslovce včetně svatého Václava.   

Doprava

Okolo lomu vede modrá turostická značka z Uhříněvsi (vlak) do Dubče a dál do Běchovic (vlak). Vede částečně po loukách a je sjízdná pro horská kola. Cyklostezka vhodná pro silniční kola vede z Horních Měcholup (vlak) přes Dubeč do Dolních Počernic (vlak) 

Nejbližší autobusová zastávka je Dubeček, kam jezdí autobusy z Černého Mostu a Malešic.

Dubeček
Z vyhlídky nad Rohožníkem je dobře vidět Dubeček. FOTO: Kuba Turek

Z Dubče přicházíme po ulici Ke Starému Lomu, přejdeme Říčanský potok přes můstek s brodem v uličce U Lomu a ocitneme se na přírodním volejbalovém kurtu s klubovnou. Nad ním se vchází do lomu Rohožník.

Pod Rohožníkem na Říčanském potoce a jeho přítocích bývalo 50 rybníků v době před 30etou válkou. Poté zanikaly a v roce 1860 zbyl už jen nahoře pod Uhříněvsí jen velký Podleský rybník. 

Po roce 1955 se rybníky začínají obnovovat. Přímo pod Rohožníkem je stejnojmenný rybník. Nad ním býval Veský rybník a zatím je z něho vidět jen zarostlá louka a pobořená hráz. V Lítožnici byl obnoven Myslivecký rybník. Oby rybníky byly nedíávno rekonstruovány. Přibyly k nim retenční nádrž Říčanka a rybníček v Panské zahradě u bývalé tvrze Dubeč. 

Doporučené vybavení

Přilbaúvazek2 karabiny se zámkem3 expreskyjistítkolano 20 msmyčky, malé vklíněnce, magnézium, šťáradlolezečkylékárničkabatohoutdoorový mobilkompaktní fotoaparátpojištění.

Dubeč
Odjíždíme z Rohožníku na koloběžce do Dubče. FOTO: Kuba Turek

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *