Dnes 10. března 2021 si připomínáme 62. výročí tibetského povstání proti komunistickým okupantům z Číny.
Mezinárodní kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí na podporu Tibetu.
Akce probíhá každý rok v den výroční povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu. Při povstání v roce 1959 zemřelo více než 80 000 Tibeťanů, statisíce Tibeťanů zemřely v následujících letech ve vězeních, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.
Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Kampaň Vlajka pro Tibet má především symbolický charakter a je vyjádřením solidarity s Tibeťany. Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí tresty vězení.
Lidská práva v Tibetu
V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel na území Tibetu také k diskriminaci rasové. Tibeťané se tak stali menšinou ve své vlastní zemi.
VIDEO Tibetská hymna
Od roku 2006 úřady nechaly přemístit přes dva miliony Tibeťanů kvůli výstavbě nových domů pro čínské přistěhovalce. Tibeťanům jsou dále odpírána práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní péči atd.
Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků a internetu. Lidé jsou zatýkáni, zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků. V posledních letech je závažným problémem také drancování nerostného bohatství a ničení životního prostředí. Protesty proti výstavbě dolů v blízkosti některých hor a jezer, které Tibeťané považují za posvátné, jsou hrubě potlačovány. V posledních letech dochází k častému zatýkání umělců zejména tibetských zpěváků a spisovatelů.
Pokračuje perzekuce mnichů, jejichž nenásilné protesty se úřady snaží okamžitě umlčet. Jejich počet v klášterech je omezen, dochází k častým kontrolám, téměř před každým klášterem se nachází minimálně jedna policejní stanice.
Z historie čínské okupace Tibetu
V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu.
V roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v jejich vlastní zemi.
Tibet a Tibeťané
Jak se žije buddhistům v Ladakhu
Divoké matky, koně a Tibet v Libni
Jezdí na stejné místo do Tibetu
Zobrazit místo Mountains – hory na větší mapě
Kde se vyvěšuje vlajka pro Tibet 2021
Vlajku pro Tibet vyvěsilo 833 českých radnic a 381 radnic se odmítlo k akci připojit. Tibetská vlajka vidí také ve 104 školách. Jednotlivce a firmy nelze spočítat.
V Praze 10 a nejbližším okolí vyvěsily vlaky pro Tibet tyto radnice:
Hlavní město Praha, Praha 10, Praha 11, Praha 14, Praha 22 ( Uhříněves), Dolní Měcholupy, Dubeč, Kolovraty, Královice, Křeslice, Nedvězí, Petrovice, Šeberov, Štěrboholy, Újezd, Průhonice.