Další z mnoha akcí, které mají za úkol dát najevo, jak se radnice Prahy 10 zajímá o své občany, právě probíhá pod označením Pocitová mapa. Na internetu si můžete otevřít adresu https://www.pocitovemapy.cz/praha10–2018 a v interaktivních mapách označit, kde se bojíte chodit, jezdit na kole nebo v autě.
Ne že bychom chtěli znevažovat úsilí radničních úředníků, ale hlavní neuralgická místa jsou jasná a existují ověřené postupy, jak je odstranit.
Cyklisté potřebují nepřerušované cyklostezky
My jsme označili pouze místa nebezpečná pro cyklisty, a tedy se na nich důvodně bojíme jezdit. Ke každému místu jsme přidali video nebo fotografie z reálného provozu a také písemný popis, co je špatně. Z doby, kdy měla na starosti cyklodopravu v Praze na starosti tehdejší místostarostka Ivana Cabrnochová (tehdy ještě strana Zelených, dnes Starostové pro Prahu), zůstaly přerušované cyklopruhy, nebezpečné křižovatky, šikmé křižování tramvajových kolejí a celkově nespojená sít chaoticky pokreslených ulic různými cyklistickými piktogramy. K nebezpečnosti ulic pro cyklodopravu přispělo také zúžení několika hlavních ulici a rozšíření ostrůvků na víceproudých komunikacích, což ve výsledku znamená, že se vedle sebe nevejde auto a cyklista a nechtěně se tedy přetlačují o prostor na vozovce.
Řešení je jednoduché: Spojit nesouvislé cyklostezky a cyklopruhy do souvislého systému, který cyklista nemusí od začátku do konce své cesty opustit. Odstranit nesmyslné zpomalovací ostrůvky, zúžení a další překážky pro auta, která se tak budou moci pohybovat v předvídatelném směru a nebudou se vzájemně plést s cyklisty a koloběžkáři.
Zarostlé parky je třeba proklestit
Podobně je to s bezpečností chodců. Lidé se bojí chodit tam, kam není pořádně vidět. Ví se, že jsou to především neudržované aleje a zarostlé parky. Stačilo by tedy pořádně proklestit stromy a křoví a hlavně už nic nového nesázet. Vykašlat se na nesmyslnou akci sázení stromů za narozené děti. Zeleň nám totiž dramaticky přerůstá přes hlavu na prakticky každém sídlišti.
Velmi hrubým odhadem lze říci, že kdyby se vykácela polovina až dvě třetiny stromů a křoví, staly by se parky hezčí, příjemnější a bezpečnější.
O nebezpečných ulicích ví policie
A ještě jednodušší je to v dopravě. Policisté a dopravní inženýři mají k dispozici dlouhodobé statistiky, kde se nejvíce bourá, kde se umírá a kde nejvíc zranění. Dopravní inženýři, které si platíme ze svých daní, by měli znát i příčiny, proč tomu tak je, a měli by navrhovat řešení, jak nehody omezit. Ať se týkají chodců, cyklistů či motoristů.