Koncert vážné hudby, který by vám neměl ujít, se koná 16. listopadu v Rudolfinu. Americký klavírista ukrajinského původu Stanislav Khristenko s Moravskou filharmonií Olomouc zahraje dva nejslavnější opusy titánů klasické hudby Antonína Dvořáka a Edvarda Griega.

Stanislav Khristenko patří mezi nejlepší klavíristy současného světa vážné hudby. Koncert s Moravskou filharmonií Olomouc odehraje pod taktovkou norského dirigenta Aage Richarda Meyera a amerického skladatele a dirigenta Rolanda Davise.

Bude to spojení prostoru, času a umění, které nemáme možnost v Praze příliš často zažít. Posuďte sami:

Norský dirigent bude dirigovat nejznámější dílo nejslavnějšího norského skladatele na místě, kde ho přes stoletím odehrál sám skladatel Edvard Grieg.

Edvard Grieg a jeho žena Nina Grieg v roce 1906.

Americký dirigent bude řídit nejslavnější symfonii nejznámějšího českého skladatele Antonína Dvořáka, který ji složil v Americe jako poctu této velké moderní zemi. Sám skladatel ji tehdy uvedl v New Yorku a následně se mnohokrát hrála také v Rudolfinu.  

Na programu je Koncert pro klavír a ochestr a moll opus 16 od Edvarda Griega a 9. symfonie Z Nového světa od Antonína Dvořáka.

Právě začal prodej vstupenek.

Norský národní skladatel Edvard Grieg

Edvard Grieg dirigoval svá díla v Praze dvakrát. V obou případech to bylo v prestižním koncertním sále Rudolfinum. Sem se tedy znovu vrací jeho hudba.

Tento norský skladatel je dnes světovými interprety i pořadateli poněkud opomíjen, přestože některé jeho skladby, především Ve sluji Krále hor a Ráno ze suity Peer Gynt, jsou velice často hrány a řadí se do zlatého fondu klasické hudby.

Norové ho mají za národního skladatele a má ve své zemi podobné postavení jako v Česku Bedřich Smetana.

První pražský Griegův koncert se uskutečnil 25. března 1903 v 11 hodin dopoledne. Hlavními hvězdami byly klavíristka Teresita Carreño-Tagliapietra a sopranistka Magda Dvořáková, dcera Antonína Dvořáka, a doprovázel je Orchestr královského zemského německého divadla.

Hrál se Holdovací pochod z dramatu Sigurd Jorsalfar, Griegovy písně, Klavírní koncert a moll a první suita Peera Gynta. Koncert měl obrovský úspěch. Po koncerte se Edvard Grieg sešel s Antonínem Dvořákem. Oba tehdy už byli velmi oblíbení skladatelé. Jejich tehdejší popularita se dá srovnat s dnešními rockovými hvězdami. Tak zvaná vážná hudba měla status všeobecně známých melodií a aspo?? v hrubých obrysech ji znala celá Praha.

Druhý koncert se konal 16. dubna 1906 opět v 11 hodin dopoledne v Rudolfinu. Sólistkou byla pěvkyně Calla Monradová a za klavír usedl Karl Nissen. Hrál orchestr České filharmonie.

Koncert začal předehrou Na podzim, následoval Klavírní koncert a moll. Své písně, z nichž nejznámější byla Solvejžina píse?? a První setkání, doprovázel na klavír sám Edvard Grieg. Poté zahrál několik klavírních miniatur. Na závěr se hrála Lyrická suita v orchestrálním provedení.

I tento druhý Griegův koncert byl událostí. Skladatelovu návštěvu v Praze doplnily menší koncerty na jeho počest. Jeho současník Antonín Dvořák ho už slyšet nemohl, protože už byl na pravdě Boží.

Světový autor a dirigent Antonín Dvořák

Antonín Dvořák byl k nově postavené koncertní síni Rudolfinum nejprve značně nedůvěřivý. První premiéry jeho děl se konaly v Novoměstském divadle. Na jeho místě na Magistrále dnes stojí Státní opera.

„Co se týče koncertu v Rudolfinu, musím Ti říct, že mě tam do toho kvelbu nikdy nedostanete, abych tam mé dílo a zejména Svatební košili řídil. Všude jinde, ale jen tam ne!“ poznamenal slavný skladatel, když byl požádán o dirigování vlastní skladby. „Radím Vám, rozvažte si to! Či je snad nyní akustika lepší, než byla dříve? Při posledních koncertech jsem tam nebyl, nemohu tedy povědět, zdali se nějaká náprava v té věci stala.“

Koncertní sál byl časem upraven a akustika se zlepšila natolik, že od té doby dodnes je považován za jeden z nejlepších českých sálů pro vážnou hudbu. Antonín Dvořák proto už 4. ledna 1896 dirigoval vůbec první koncert nově založené České filharmonie právě v Rudolfinu. Premiéry zde pak měly Houslový koncert a moll, Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, V přírodě, Karneval, Othello a Slovanské tance č. 1, 2, a 7.

Novosvětská symfonie zde sice zazněla mnohokrát v podání mnoha domácích i světových orchestrů, ale premiéru měla v americkém New Yorku, kde ji Antonín Dvořák napsal a kde okamžitě získala světovou popularitu.

Jde o nejvýznamnější Dvořákovo dílo a řadí se k absolutní špičce hudebního romantismu a zárove?? k nejlepším dílům světové symfonické tvorby všech dob. V oblibě u posluchačů konkuruje Dvořák i samotnému Beethovenovi.

INFO: Seznam orchestrů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *