Českou hymnu Kde domov můj dnes posloucháme jako vážnou hudbu s vysokým uměleckým kreditem a dosahem pro celé Čechy, Moravu i Slezsko. Ve skutečnosti je to ovšem pop music z bulvárního divadla rozverně popisující údolí Botiče na pražské periferii.
Botič je populární a nejdelší potok v Praze. Stéká přes Hostivař, Záběhlice, Michli a Nusle pod Vyšehrad, kde ústí do Vltavy.
Jeho název pochází od staročeského výrazu „botit“, což označuje zvětšovaní objemu. Potok se totiž často rozléval v širokém vlhkém údolí a velká voda způsobovala záplavy. Velká voda sice někdy přinášela zkázu, ale především způsobovala vysokou úrodnost půdy a díky tomu se na středním Botiči pěstovala zelenina pro celou Prahu a na dolním toku bylo mnoho vinic. Výrobu vína vystřídaly v malé době ledové pivovary.
Kde domov můj? V Nuslích
Píseň Kde domov můj zpívá slepý žebrák v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla (text) a Ladislava Škroupa (hudba) Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Byla uvedena v Praze 21. prosince 1834 a popisuje Fidlovačku, neboli obhroublou ševcovskou slavnost, která se tradičně konala tam, kde je dnes divadlo Na Fidlovačce.
Ševcovské řemeslo a jemu přidružené obory bylo smradlavé, špinavé a nečisté. Zároveň potřebovalo hodně vody a chemikálií. Proto všichni, kdo pracovali s kůží, museli sídlit za městskými hradbami. To tehdejší Nusle neboli Jamrtál nedaleko novoměstských hradeb splňovaly.
Kde domov můj
Josef Kajetán Tyl
Kde domov můj
Hučí voda po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země
česká země, domov můj!
Kde domov můj
Znáte v kraji bohumilém
tiché duše v těle čilém,
jasnou mysl, vznik a zdar,
a tu sílu, vzdoru zmar:
To je Čechů slavné plémě
mezi Čechy domov můj!
Protože Tyl se Škroupem byli námezdní autoři, museli napsal takovou hru, které obecenstvo porozumí. V případě Fidlovačky porozumělo, ale hra stejně nebyla oceněna kritikou ani publikem, a brzy byla stažena z repertoáru. Schválně si sáhněte do svědomí: Viděli jste Fidlovačku vy sami? Víte, o co v ní jde?
Nuselské reálie
Voda hučí po lučinách, čili Botič meandruje rozlehlou nuselskou loukou.
Bory šumí po skalinách jsou ve skutečnosti borovice na skalách pod hradbami Nového Města Pražského mezi Albertovem a Karlovem.
V sadě skví se jara květ, to je vzletný opis jara, kdy se konala Fidlovačka u Wimmrovských sadů mezi Koňskou bránou (v horní části dnešního Václavského náměstí), Žitnou bránou (na horním konci Žitné ulice) a Nuslemi (pod dnešní Nuselský most).
Ševcovská slavnost Fidlovačka se konávala jeden nebo dva týdny po Velikonocích.
AUDIO: Kde domov můj zpívaná Adamem Plachetkou v podání Orchestru Národního divadla řízeného Jiřím Bělohlávkem
Mnohonárodnostní stát měl 4 jazykové verze hymny
Německá verze české státní hymny oficiálně platila v letech 1918 – 1938. Otextoval ji českoněmecký básník Karl Wenzel Ernst žijící od roku 1830 do 1910. Další verze byly schváleny ve slovenštině a maďarštině.
Wo ist mein Heim, mein Vaterland,
Wo durch Wiesen Bäche brausen,
Wo auf Felsen Wälder sausen,
Wo ein Eden uns entzückt,
Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.