obchodní centrum Cíl

Náhodou jsem natrefila na článek z roku 2013 Z Cíle v Topolové se stává odporný pajzl. Dneska je to snad ještě horší. Po změně majitele obchodního centra Cíl, se prý zvýšila cena nájmu natolik, že je bez nadsázky půlka prázdná, především na galerii v patře.

Dole v Cíli zanikla lékárna a nic tam nyní není. Bylo tam i dobře vybavené papírnictví včetně hraček a deskových her, nyní jsou tam Vietnamci.

Co je jediná příjemná změna, je otevření nové kavárny na „lodi“ pod střechou obchodního centra. Předtím to bylo hrozné. Člověk si tam připadal jako nevítaný a ještě se tam kouřilo. Vítáni byli akorát štamgasti.

Rodinná kavárna Cíl mizí v kouřové cloně. FOTO: Kuba Turek

Okolí je také strašidelné. Městská část slibovala úpravu okolí už v letošním roce, ale zatím nic.

Zatím jsou tam tři herny. Dvě přímo v Cíli a jedna nedaleko.

Kruhová restaurace nahoře je také divná. Obsluha není zrovna vlídná. O kruhovém objektu nemluvě, tam jsou stále Vietnamci. Chudák knihovna je v tak hnusném prostoru, ať myšleno uvnitř či zvenku.

Všude na zemi je poházený nepořádek. Posedávají tam pochybné existence.

Zobrazit místo Restaurace Praha 10 na větší mapě

Od ledna je v provozu pizzeria Novellino v přízemí ubytovny. To je slušná restaurace. Trpí však neduhem dnešní doby – je zde puštěné nahlas rádio a televize. To nejsem schopná pochopit, do restaurací se přece lidé chodí najíst, popít a především si popovídat, ne čumět na bednu či přeřvávat hlasitou hudbu.

Mám dojem, že se dneska všichni zbláznili! Nemluvě o nevychovaných dětech, které pobíhají a křičí snad všude. Člověk, který si chce zajít na kávu a v klidu si přečíst noviny, má takřka smůlu. Bojuji proti tomu, ale připadám si osamělá. Obecně se vytrácí elementární slušnost a vychování. Lidé jsou hluční, všude telefonují a ani se nesnaží být při hovoru trochu tišší.

Ještě dodávám, že nejsem přestárlá a zapšklá osoba, je mi čtyřicet let, ale tyhle věci mi vadí dost a dost! Já chci mít také svůj klid. Možná dojdeme do doby, kdy se budou zřizovat vedle koutků pro vřeštící děti, kteří dnes mohou všechno, i koutky pro lidi, kteří chtějí mít klid.

 

Gabriela Šemíková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *