V Praze 10 jsou dvě místa, která připomínají Valeriána Karouška – jako sochař vytvořil reliéf nad vstupem do Strašnického divadla a jako horolezec má pomník v parku pod školou Hostýnská v Malešicích. O něm, jeho díle a lezeckých snech se hraje netradiční představení. Dnes v 19:30 ve Strašnickém divadle naposled.

Tereza Verecká: Vzlety Valeriána Karouška

Socha je ohrožený tvor.

Režie: Ewa Zembok 
Dramaturgie: Ondřej Novotný 
Výprava: Jana Preková 
Hrají: BioMasha, Jana Kozubková, Adam Ernest, Matyáš ??ezníček, Filip Šebšajevič 

Napadlo vás někdy vzít kámen na procházku, jak kámen chutná, jakou má sílu, jaký puls? Další ze série unikátních site-specific projektů, které ohledávají a nalézají specifický genius loci Strašnic. Tentokrát inspirováno životem a dílem sochaře Valeriána Karouška, který je mj. autorem plastiky na budově Strašnického divadla. Přestože dokumentární fakta byla východiskem vzniku projektu, nejsou jeho cílem. V průběhu krátké procházky před námi vyvstávají univerzální otázky zápasu člověka s hmotou, masou, horou.

Kdo byl Valerián Karoušek

Valerián Karoušek (1929 – 1970) byl sochař a horolezec. Od 11 let lezl s legendárním Joskou Smítkou během válečných let v Českém ráji. Vyučil zámečníkem v Mladé Boleslavi, po válce vystudoval na šperkaře v Turnově a v letech 1947–1953 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Laudy. Od roku 1957 byl členem umělecké skupiny M57.

Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu se podílel na fenomenálním československém úspěchu velkou sochou u vstupu do národního pavilonu, za kterou dostal hlavní cenu od mezinárodní poroty. V 60. letech experimentuje s železem a kamenem, využívá také laminát, pálenou hlínu a průmyslové barvy, a zárove?? přechází na abstraktní tematiku svých soch.

Roku 1970 jede s celou českou horolezeckou špičkou na expedici Peru70, která měla smůlu od začátku. Její přípravy překazila okupace Československa ruskými vojsky, poté se několikrát měnil její cíl a nakonec ji pohřbila kamenná lavina, která spadla z Huascaranu a kromě kompletní české expedice zabila desítky tisíc lidí v podhůří And.

Některé z jeho projektů dokončil a instaloval jeho přítel a kolega sochař Jiří Novák. To byl například Stabil / Vzlet II v roce 1972 a Aeskulap, známý jako Pocta Janu Palachovi roku 973.

Na Hruboskalsku je s Karouškovým jménem spojeno několik desítek prvovýstupů na pískovcové skalní věže. Známé a těžké jsou třeba Gotická hrana na Maják, Secesní cesta na Blatník, Empírová cesta na Kapelník a Barokní cesta na Opomenutou. Kromě toho během své horolezecké kariéry vylezl několik prvovýstupů ve Vysokých Tatrách.



Zobrazit místo Turistika na větší mapě

SERI??L: Sochy v Praze 10

Novákova Rychlost v Rybníčkách

Vajíčko na Zahradním Městě

Tři Grácie na Slunečnici

Mozaiky v Chorvatské ulici na Vinohradech

Zvonička v Horních Měcholupech

Kamenné sochy z Afriky v Průhonicích

Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *