1023 násilných osob bylo v Praze úředně vykázáno ze společné domácnosti mezi lety 2007 a 2015. Po Ústeckém a Moravskoslezském kraji je Praha třetím regionem s nejvyšším počtem odhalených případů domácího násilí.
Největší počty domácího násilí v metropoli byly zaznamenány v posledních dvou letech.„Odhadujeme, že počet případů domácího násilí je ve skutečnosti mnohem vyšší, protože jen v září zaznamenalo Intervenční centrum Praha přibližně 400 kontaktů s osobami, které zažívají domácí násilí a chtějí se poradit, jak dál. Velké procento ohrožených osob řešení domácího násilí ale dlouhodobě odkládá, “ popisoval ředitel Centra sociálních služeb Praha Tomáš Ján.
Smutné opakované příběhy
Stále častěji se ve statistikách objevují i opakovaná vykázání. „Jsou to smutné příběhy, kdy většinou ohrožené ženy i po svých otřesných zážitcích, chtějí svým protějškům dát další šanci. Bez odborné pomoci se za nějaký čas k nám často vracejí s tím, že jsou opět oběťmi domácího násilí,“ dodal Tomáš Ján.
Vrátil se, udělal další dítě a mlátil
Jako příklad může sloužit případ, kdy se na Intervenční centrum Praha obrátila žena po dvou letech od prvního vykázání. Tehdy policie vykázala ze společného bytu jejího o patnáct let staršího partnera kvůli tomu, že ji fackoval, vrážel do ní a narážel ji na zeď. Při jednom z incidentů se po jeho útoku uhodila tak silně do hlavy, že ze strachu o svůj život a zdraví svého syna vyhledala lékařskou pomoc. Ošetřující lékař kromě úrazu hlavy objevil i modřiny na pažích, a proto zavolal policii. Ta partnera na 10 dní vykázala. Žena celou situaci probrala s pracovníky Intervenčního centra a zdálo se, že je pevně rozhodnuta vztah s násilníkem ukončit. U soudu získala další ochranu v podobě měsíčního prodloužení vykázání agresivního partnera.
Žena se poté odstěhovala do bytu svého dědečka kousek za Prahu. Na sklonku léta letošního roku žena volala pracovníkům Intervenčního centra Praha znovu. Popisovala, že se k partnerovi vrátila a po dvou letech opět řeší opakované útoky a násilí. Mezitím se ale za násilného partnera provdala a má s ním dalšího, dnes dvouměsíčního syna. Situace má nyní o to složitější, protože dědeček mezitím zemřel a ona tím ztratila útočiště.
„Líčila, že za uplynulé dva roky se přesvědčila, že soužití s partnerem opravdu není pro ni ani pro syny bezpečné. Po celou dobu se pohybovala v dobře známém kruhu útoků, omluv, slibů a dalších útoků,“ uvedla k případu vedoucí Intervenčního centra Praha Barbora Holušová.
Ve spolupráci s Intervenčním centrem si připravila plán odchodu – vše naplánovala tak, aby to bylo co nejbezpečnější pro ni i pro syny. Spojila se také s orgánem sociálně právní ochrany dětí v místě bydliště a ve spolupráci s právničkou Intervenčního centra připravila návrh na úpravu poměrů k synům, který podala k soudu v den svého odchodu ze společného bytu.
„Do budoucna nechtěla zcela zamezit kontaktům synů s jejich otcem, ale bylo jasné, že všichni potřebují čas, aby se mohli ze všech událostí vzpamatovat. Naštěstí se jí nakonec podařilo zajistit ubytování u příbuzných daleko od Prahy,“ upřesnila Barbora Holušová. Podle ní se nakonec ukázalo, že situace musela být daleko více vyhrocená, než tomu bylo před dvěma lety. „Když nám volala po několika týdnech, aby dala sociální pracovnici zpětnou vazbu, řekla, že až po druhé zkušenosti s násilným partnerem dokázala rozchod s agresivním partnerem dotáhnout až do konce.“