V letech 2014 – 2015 probíhala v Kodaňské ulici akce nazvaná odstraňování staré hlukové zátěže. Ulice byla překopána včetně chodníků, byla odstraněna hlučná dlažba a zlepšeny přechody. Kdo se ale těšil, že rekonstrukce přinese něco víc než technokratické řešení na úrovni myšlení 70. let, musí být nutně zklamán. Na rozdíl od nedávné povedené rekonstrukce Moskevské se Praha 10 přípravě rekonstrukce Kodaňské nevěnovala.
Článek napsal Vratislav Filler pro server Prahou na kole.
V roce 2008 vznikla studie, která navrhovala převést kolmé parkování na podélné, rozšířit chodníky a vysázet stromy. Jenže pak Praha 10 snahy o lepší standard vzdala, a výsledkem je humus s podpisem Technické správy komunikací.
Vezměme si problémy na Kodaňské ulici pěkně odspoda:
1. Na křížení s Vršovickou nebyla upravena světelná křižovatka. Přechod zůstal v původní nesmyslné délce, navíc je směr z centra dělený nelogicky umístěným ostrůvkem, na který navazuje obrovský stín – stovky metrů naprosto zbytečně vylitého asfaltu, namísto kterého mohl vzniknout zelený pás – a nebo klidně i parkování, když je po něm takový hlad.
2. Na křižovatce s Kavkazskou nebyl zřízen přechod na severozápadním rameni křižovatky, v přímé návaznosti na chodník pokračující do Novorosijské. Vozovka zde sice byla zúžena, ale nevzniklo ani místo pro přecházení a na severní straně ulice nebyla ani snížena obruba
3. V dolní části před autobusovou zastávkou nevznikl cyklopruh, i když to prostorové poměry umožňují.
4. V autobusové zastávce je souběžný pruh široký 3,25 metru, což je pro souběžný pohyb cyklistů a motorových vozidel ve stoupání ta nejnebezpečnější šířka.
5. V celé délce ulice nevznikl souvislý cyklopruh, ačkoliv ulice stoupá a současně je zde vedena poměrně silná autobusová doprava. Mohlo zde přitom vzniknout kompromisní řešení. Kdyby se ve stoupání parkování převedlo na podélné a ubyvší parkovací místa převedla do úseku Vršovické mezi Kodaňskou a zastávkami Koh-i-noor, bilance parkování by zůstala nulová a do ušetřených tří metrů by se vešel jak stoupací cyklopruh, tak rábíčka pro nové stromy na rozšířených chodnících. Jenže takto není schopen myslet v tomto městě nikdo.
6. Na křižovatce s ulicemi 28. pluku a Tolstého bylo ve studii Prahy 10 navržené náměstíčko v několika variantách. Místo toho se zde ale pouze mění povrchy a současná děsivá situace se zde konzervuje na další desítky let. (Ke cti projektu je třeba podotknout, že zde aspoň vznikne přechod přes Kodaňskou na jihovýchodní straně parkovišť u náměstíčka.)
Výjimečné selhání? Spíš obvyklý postoj.
Praha 10 si na rekonstrukci ulice, která se samozřejmě dlouhodobě předpokládala, vyhotovila studii. Ta navrhovala zřízení cyklopruhů: pochází z ní výše ukázaná vizualizace. Jenže pak si za tím městská část zjevně nestála. Moskevskou ulici si radní Ivana Cabrnochová vydupala, ale asi to stálo příliš mnoho energie a méně významné ulice (nyní Kodaňská či v minulosti Ruská) se tak i nadále realizují ve stylu Technické správy komunikací.
TSK se alibisticky vymluvila na to, že po ní cykloopatření nikdo nechtěl (citujeme z dopisu, který má server Prahou na kole k dispozici):
Projekt byl zpracováván v letech 2009 – 2010 a po celý průběh přípravy nebyla ze strany tehdy fungující komise cyklodopravy, v rámci TSK hl. m. Prahy.a jejich schvalovacích postupů a ani ze strany Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 10 žádná realizace cyklopruhu či cyklokoridoru požadována.
Stavební řízení pak probíhalo formou veřejné vyhlášky, v jejímž průběhu nebyly vzneseny žádné námitky ani připomínky.
Že by tedy TSK nic nezanedbala? Když vyhrabeme historické usnesení Rady HMP 0544/2003, najdeme v něm povinnost „zajišťovat při přípravě rekonstrukcí a nové výstavbě komunikací případně i při přípravě dalších investičních akcí vytváření vhodných podmínek pro cyklistickou dopravu.“
Ať to čtu, jak to čtu, TSK nejspíš měla v místě cyklodopravu řešit. A protože vhodné řešení na této ulici by byl s nejvyšší pravděpodobností právě cyklopruh ve stoupání, měla jej zřídit, i když ho po TSK nikdo nechtěl. Musel snad někdo po TSK požadovat, aby tam zřídila přechody? Parkovací stání? Vjezdy k domům? Chodníky? Evidentně ne, přesto se na ně (většinou) nezapomnělo.
Kodaňská není jediná
Takovéto chování bohužel není ojedinělé. TSK nerealizovalo nepřímá odbočení na trase A27 v ulici Povltavské, ačkoliv tato akce měla platné stavební povolení a v letech 2013 a 2014 se prostředky v rozpočtu cyklo převáděly na příští rok. Dlouhodobě se snaží o zrušení podstatné části cykloobousměrek v Karlíně. “Příspěvek” TSK k rekonstrukci tramvajových tratí v Bělehradské, Vršovické a Střešovické ulici teprve uvidíte — a nadšeni jím rozhodně nebudete. Desítky realizací, z posledních let, kde mohlo být cyklo řešeno lépe (či vůbec řešeno), najdete po celé Praze. TSK zkrátka v realizaci cykloopatření dlouhodobě neplní své povinnosti.
Zvláštní roli má v této věci Institut plánování a rozvoje. Jakkoliv jde v tomto případě o “starý” záměr, není zde naprosté ignorování akce pro IPR dobrou vizitkou. Chce-li IPR dlouhodobě zaujímat roli auditora veřejného prostoru, neměl by vznik takovýchto minel v nejbližší budoucnosti systematicky dopouštět.