V podnikání i zaměstnání je třeba mít v rukou čas od času překlad dokumentu, který je hodnověrný a nezpochybnitelný. V Česku se mu oficiálně říká soudní překlad a mohou ho zpracovat pouze krajskými soudy pověření soudní překladatelé.
Rejstřík pověřených překladatelů pro Prahu 10 vede Městský soud v Praze. Informační centrum je umístěno v budově soudu Slezská 9, vchod z ulice Blanická – číslo dveří 112/A v 1. patře. Evidenci znalců a tlumočníků najdete také na oficiálním portálu Justice.
„Překladatelé překládají většinou okolo osmi stran denně, u jednodušších textů jsou schopni přeložit i deset stran denně,“ uvádí společnost JIPKA, která se specializuje na překlady a výuku mnoha jazyků.
Ceny soudních překladů bývají konstruované různě, ale obecně lze uvést, že se pohybují v několika stovkách korun za normostranu, to je 1800 znaků. Dražší jsou samozřejmě expresní služby. Ve většině případů je nutné počítat s dobou na překlad několik málo dnů z běžných jazyků a týden z exotických řečí. Soudních překladatelů do neobvyklých jazyků není totiž k dispozici příliš mnoho.
Soudní překlad (někdy nazývaný úřední překlad, překlad s kulatým razítkem aj.) je typ překladu dokumentu, který vyžadují zejména úřady (české i zahraniční) a jiné instituce. Soudní překlad je nejčastěji požadován u dokumentů jako jsou diplomy, rodné a oddací listy, výpisy z rejstříku trestů atd.
Zaměstnanci potřebují doklady o praxi a vzdělání
Zaměstnanci si nechávají překládat diplomy z vysokých škol a další doklady o svém vzdělání či praxi, pokud chtějí vycestovat za prací do zahraničí. Běžně jsou překládány výpisy z rejstříku trestů a různé certifikáty.
Soukromé osoby dokazují svatbu, narození a rozvod
Soukromé osoby nechávají překládat pro vlastní potřebu a často také pro tuzemské i zahraniční úřady dokumenty související se svatbou či rozvodem, především pokud jeden z manželů je cizinec, ale také rodné listy, očkovací průkazy, někdy i osobní dokumenty.
Neméně častý příklad využití soudních překladů je v případě svatby cizince či cizinky s tuzemským občanem, a samozřejmě také naopak. Úřady všech zemí vyžadují soudně ověřené a přeložené doklady o s??atku, narození, bydlišti a občanství obou snoubenců a později manželů.
Evropské země mají kompatibilní systémy a překlady tedy bývají poměrně jednoduché a vyžadují se jen některé nejdůležitější doklady. Problémy pravidelně nastávají u zemí mimo Evropskou unii, protože dokladů je potřeba dodat úřadům více. Důvody jsou k tomu mnohé – třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu se české úřady obávají tak zvané svatební imigrace a podezřívají nevěsty či ženichy, že se žení na oko a za peníze, aby zaplaceného partnera legálně dostali do bohaté Evropy. S asijskými státy zase bývají potíže v tom, že jejich svatební rituály a úřední úkony jsou zcela jiné než v Evropě, a je potřeba je navzájem sladit, aby manželé mohli žít a cestovat společně podle jednoho práva a jejich děti měly správné doklady a občanství. K tomu všemu vyžadují úřady obou zemí spoustu papírů, které je potřeba soudně přeložit.
Podnikatelé a firmy komunikují s úřady a partnery
Podnikatelé často využívají soudní překlady například pro živnostenský list v obchodní nabídce do ciziny nebo pro firmu se zahraničním majitelem, výpis z obchodního rejstříku či podrobnosti v bankovním výpisu.
Ve větších a obsáhlejších překladatelských pracích je běžné, že část textu je přeložena „obyčejně“ a jen některé dokumenty jsou přeloženy „soudně“. Srozumitelným příkladem může být nabídka českého výrobce odběrateli v Německu. V němčině jsou sepsány technické a finanční parametry výrobků, obchodní podmínky prodeje a popsána výrobní technologie. K tomu je přidáno do němčiny soudně přeložené osvědčení o podnikání, živnostenský list, trestní rejstřík jednatele, oficiální certifikáty kvality, bankovní výpis a bankovní záruky. Tím získá německý odběratel jistotu, že bude obchodovat se solidním partnerem v České republice.
Jak vypadá soudní překlad?
Soudní překlad vypadá tak, že originální dokument je neodlučitelně svázán s překladem a opatřen doložkou, podpisem a pečetí překladatele. Nejčastěji je překlad vázán trikolórovou šňůrkou, ale může být také prošit sešívačkou. Tlumočnická doložka obsahuje potvrzení tlumočníka, že je jmenován soudem k vyhotovování ověřených překladů – je zde uvedeno, kdy a který soud jej jmenoval, dále je zde uvedeno, pod jakým číslem je překlad zanesen do tlumočnického deníku tlumočníka, který překlad vyhotovil.
Jelikož vázání překladu by mělo být neodlučitelné, u některých důležitých dokumentů (diplomy, rodné listy atd.) se doporučuje dodat místo originálního dokumentu jeho notářsky ověřenou kopii.
Kromě oficiálního termínu soudní překlad se hovorově využívají další termíny, které označují totéž: notářsky ověřený překlad, úřední překlad, oficiální překlad, sešitý překlad, překlad s razítkem či soudní překlad.
Podrobnosti popisuje Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Zákon vyžaduje, aby soudní překladatelé byli evidování u krajských soudů a v případě Prahy u městského soudu. Tím je zaručena kvalita překladů. Nemůže to tedy dělat každý, kdo prošel kurzem angličtiny ve škole.
Člověk bez specializovaného tlumočnického a překladatelského vzdělání by neměl dělat důležité překlady vůbec, natož soudní. Automatizované překladače na internetu, z nichž nejznámější je Google Translator, toho svedou ještě méně. Na hrubou představu, o čem je text v cizím jazyce, snad stačí, ale tím jejich role končí. Všechno ostatní musí obstarat člověk, který zná český i cizí jazyk dokonale.
Přečtěte si také: Javánská svatba na vlastní kůži
Comments