Elektrokolo parkuje v Hyacintové ulici. FOTO: Kuba Turek
Většina spotřebitelů je přesvědčena, že mají uzavřenou smlouvu o dodávce energií na dobu neurčitou. Realita bývá však opačná, spotřebitelé častěji mívají smlouvu uzavřenou na dobu určitou. A takovou smlouvu obvykle nelze předčasně ukončit bez sankcí.
Před podpisem je třeba si vždy pečlivě prostudovat celou smlouvu i další dokumenty, v nichž může být stanoveno, že smlouva je uzavírána na dobu určitou.
„Z námi pořádané hromadné změny dodavatele energií Chci výhodnější energie vyplývá, že smlouvu na dobu určitou má mít sjednáno více než 70 % spotřebitelů. Ze zkušenosti ale víme, že se mnoho spotřebitelů domnívá, že uzavřeli smlouvu na dobu neurčitou,“ komentuje situaci na trhu s energiemi Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu, a dodává: „To, že mají sjednanou smlouvu na dobu určitou, si spotřebitelé mnohdy uvědomí až poté, co smlouvu se stávajícím dodavatelem vypoví. A ten jim vyúčtuje za předčasné ukončení smlouvy velmi vysokou smluvní pokutu.“
Spotřebitelé by si u smlouvy o dodávce energií, stejně jako u každé jiné smlouvy, měli pečlivě přečíst všechna ustanovení. Tedy nejen ta, která jsou obsažena přímo ve smlouvě, ale i ostatní, která se nachází v obchodních podmínkách a v cenících. Některé smlouvy obsahují ustanovení, dle kterého se uzavírá smlouva na dobu neurčitou.
Pod tímto ustanovením je však ve smlouvě obsažený oddíl nazvaný například Produkt s názvy jednotlivých produktů (druhu smluv) nabízených dodavatelem, často doplněných číslovkou 24 či 36 určující počet měsíců, na kterou se smlouva uzavírá. „Je-li takové políčko ve smlouvě zaškrtnuto, zákazník si sjednal tento produkt, tedy smlouvu na dobu určitou. Doba určitá může být také stanovena v obchodních podmínkách či zvláštních podmínkách platících pro vybraný produkt dodavatele nebo v dalších částech smluvní dokumentace,“ vysvětluje Zelený.
Také v průběhu trvání smlouvy může dojít ke změně trvání smlouvy z doby neurčité na dobu určitou, a to sjednáním dodatku ke smlouvě. Často se tak děje například při retenčních nabídkách, kdy dodavatelé nabízí lepší cenu zákazníkům, kteří požádali o přechod k jinému dodavateli. Dodavatelé však zárove?? často požadují, aby se jim zákazník „upsal“ například na dva roky.
„Jsou známy i případy, kdy si zákazník nevědomky změnil smlouvu na dobu určitou při výměně jističe. Při jakémkoli jednání s dodavateli je tedy nutné být ostražití a nepodepisovat nic bez předchozího uvážení,“ doporučuje Zelený.
Dalším případem, kdy dochází ke změně trvání smlouvy je automatické prodloužení smlouvy, což je problém, na který dTest trvale upozor??uje. „Automatické prodloužení považujeme za přínosné pro spotřebitele jen v případě, že jím dochází k prodloužení smlouvy na dobu neurčitou. V tomto případě totiž chrání zákazníka před tím, aby se ocitl bez dodávek energií, když zapomene, že má smlouvu uzavřenou na dobu určitou. Pokud se však v důsledku sjednaného automatického prodloužení smlouvy prodlouží smlouva opět na další dobu určitou, například na další dva roky, tak se jedná o překážku bránící změně dodavatele, protože takto prodlouženou smlouvu nelze vypovědět buď vůbec, nebo jen s peněžitou sankcí,“ uvádí stanovisko dTestu Zelený.
Některé země Evropské unie vyřešily problém s automatickým prodlužováním smluv tak, že pokud dojde k automatickému prodloužení, lze takto prodlouženou smlouvu na základě zákona kdykoli během jejího trvání vypovědět bez sankce ve lhůtě jednoho měsíce. „Možnost bez sankce vypovědět kdykoli automaticky prodlouženou smlouvu bychom samozřejmě uvítali. Spokojili bychom se i s tříměsíční výpovědní dobou, což je maximální zákonná výpovědní doba pro smlouvy na dobu neurčitou,“ uzavírá Zelený.