Ota Pavel se stal čestným občanem Prahy 10 in memoriam.
Slavnostní předání proběhlo 22. června v Říčanské ulici 3, před vilou, kde žil se svojí rodinou od 26 let do smrti. Čestné občanství převzali synové Jan a Petr Pavlovi.
Výstava pod širým nebem o spisovateli a novináři je v současné době zdarma k vidění v parku Jiřího Koláře a před budovou radnice ve Strašnicích.
Ota Pavel (vlastním jménem Otto Popper) žil v Praze 1930-1973. Je známý jako spisovatel drobných próz, novinář a sportovní reportér.
Židovský původ a psychická nemoc
Narodil se v Praze jako nejmladší syn židovského obchodního cestujícího Lea Poppera v Praze. Rodina se 1939 přestěhovala do Buštěhradu. 1943 byli jeho dva straší bratři Jiří a Hugo a 1944 také jeho otec transportováni do nacistického koncentračního tábora. Ota žil s matkou nežidovského původu. Po válce se všichni tři vrátili domů živí a do roku 1947 celá rodina vstoupila do Komunistické strany Československa.
Ota vystudoval střední obchodní školu. Po válce hrál hokej za Spartu v dorosteneckém mužstvu a později mládež sám trénoval. 1949-1956 byl sportovním redaktorem Českého rozhlasu. 1956-1957 byl redaktorem sportovního časopisu Stadion. Poté až do smrti působil v časopisu Československý voják.
1962 doprovázel armádní fotbalové mužstvo Dukla Praha do USA a napsal slavnou knihu Dukla mezi mrakodrapy.
Při zimní olympiádě v Innsbrucku 1964 u něj propukla vážná duševní choroba a pokusil se zapálit statek nad Innsbruckem. Kvůli maniodepresivní psychoze odešel 1966 do invalidního důchodu a pobýval v několika psychiatrických léčebnách. Zemřel ve věku 42 na selhání srdce. Je pohřben na Novém židovském hřbitově na Olšanech vedle svého otce.
Nejznámější díla
Hory a lidé, 1964 – kniha fotografií Viléma Heckela je doprovázena poetickým textem Oty Pavla.
- Dukla mezi mrakodrapy, 1964 – próza se sportovní tematikou, kombinace prvků beletrie a sportovní reportáže, o úspěchu českého fotbalového mužstva v zámoří
- Plná bedna šampaňského, 1967 – povídky ze sportovního prostředí
- Pohár od Pánaboha, 1971 – próza ze sportovního prostředí
- Smrt krásných srnců, 1971 – vzpomínková próza, vzpomínky na dětství a především na život autorova otce Lea, svérázného židovského obchodníka
- Syn celerového krále, 1972 – próza ze sportovního prostředí, povídky o slavných sportovcích
- Jak jsem potkal ryby, 1974 – vzpomínková kniha zaměřená na autorův život a milované rybaření
- Pohádka o Raškovi, 1974 – próza českém skokanovi na lyžích Jiřím Raškovi psaná formou pohádky
Posmrtně vydané výbory: - Fialový poustevník, 1977 – obsahuje Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby, které byly posléze zfilmovány
- Veliký vodní tulák, 1980
- Zlatí úhoři, 1985 + rozšířené vydání 1991
- Výstup na Eiger, 1989
- Mám rád tu řeku, 1989
- Jak šel táta Afrikou, 1994
- Olympijské hry a jiné povídky, 1995
- Omyl a jiné povídky, 1995
- Proč mám rád sport?, 2009