Motorika prstů a ruky souvisí s motorikou mluvidel. Bez koordinace rukou a očí je nemožné se naučit číst a psát. Jemná motorika je nutná pro všechny manuální činnosti v domácnosti, v kanceláři, v dílně i venku v přírodě. Jemné pohyby rukou a prstů se při tom dají nacvičit jen v útlém dětství. Později už je to téměř nemožné.
Pro trénink jemné motoriky lze využít řadu hraček, her, hlavolamů a výtvarných technik. Děti tím procvičují pohyby, které pak využívají v běžném životě.
Jemná i hrubá motorika
Při cvičení jemné motoriky jsou při pohybech ruky a prstů procvičovány malé svalové skupiny a jejich vzájemná souhra. Hrubé motorické dovednosti zajišťují velké svaly zodpovědné za rovnovážný postoj, chůzi, běh, skákání, či jízdu na kole.
Jemná motorika se předškolním období bouřlivě zlepšuje. Odlišuje se pravá a levá ruka, obě se při tom učí ovládat všemožné nástroje. Drobné pohyby vyžadují velkou přesnost. Slouží k tomu nezávislé pohyby jednotlivých prstů a palec postavený proti všem ostatním. Prvním stádiem tohoto procesu je klešťový úchop drobných předmětů velikosti přibližně kávové lžičky, který zvládají děti průměrně v devíti měsících. V jednom roce jsou děti s dobře vyvinutou jemnou motoriku schopny uchopit drobné předměty nebo rovnou sypký písek či sůl do špetky, přebírat korále a hrát si s více drobnými věcmi najednou.
Tvrdá ruka je problém na celý život
Nedostatečné cvičení jemné motoriky v raném dětství se projeví v pubertě a dále po celý dospělý život například obtížemi při psaní či kreslení, stříhání nůžkami, manipulaci s drobnými předměty, ale i třeba při oblékání, zapínání knoflíků či zipů a šněrování tkaniček.
Pedagogové a dětští lékaři mluví v takovém případě o tak zvané tvrdé nebo neuvolněné ruce. Děti jsou kvůli tomu nešikovné, podvědomě se vyhýbají činnostem, které by měly procvičovat, a jejich problém se tím jenom zhoršuje. Často se proto straní ostatních dětí a v dospělosti mají kvůli tomu společenské a partnerské potíže.
Dnešní děti to mají oproti generaci svých rodičů a prarodičů těžké. Rozvoj jemné motoriky negativně ovlivňuje hlavně málo pohybu, především samostatného hraní venku v přírodě, ale také nedostatek sociálního kontaktu v rodině i mezi kamarády, a také životní styl, ve kterém převládá pasivní zábava s chytrým mobilním telefonem v ruce.
Hraní, pomoc v domácnosti a sebeobsluha
Jemná i hrubá motorika se jednoduše rozvíjí při úplně obyčejných činnostech. Děti mohou každý den pomáhat při vaření, skládání prádla, odemykání bytu. Učí se samostatně najíst a obléci.
Samozřejmě si také hrají. Skvělé jsou k tomu dřevěné hračky, které aktivují drobné svaly rukou. Když při tom děti musejí přemýšlet, tím lépe. Zabaví se na dlouhou dobu a zároveň procvičí svalovou koordinaci.
Předškoláci si rádi hrají s kostkami a stavebnicemi, skládají velké puzzle, zvládají jednoduché hlavolamy, provlékadla, labyrinty a kuličkové dráhy. O něco starší děti si už hrají s autíčky a panenkami.
Jednoduchá cvičení jemné motoriky
* palcem se postupně dotýkat ostatních prstů na ruce (prsty se zdraví)
* postupně vztyčovat prsty ze zavřené pěsti
* ukazováček a prostředníček střídavě ťukají do stolu (hrajeme na klavír)
* ukazováček i prostředníček pravé ruky běhají po stole
* namotáváme klubíčko vlny
* navlékáme korálky na provázek
* modelujeme z plastelíny
* stavíme z kostek nebo stavebnice
* kreslíme a malujeme, vykrajujeme cukroví, vaříme a pečeme
