Závodnicko-poťouchlý maraton Top Gear pořádal už šestým rokem dětský oddíl Poutníci z Prahy 10. Touto akcí symbolicky každoročně otevírá Zátoku plá??at u Želivky pro konání letních táborů Poutníků Vršovice, Tuláků Malešice a Tuláků Karlín – neboli spřátelených oddílů se společným rodokmenem.

Každý může vyrazit na přibližně osmdesátikilometrovou trasu z Hostivaře na tábořiště poblíž obce Keblov, kdy chce a na čem chce. Chodí se pěšky, jezdí se na kole, tandemu či koloběžce, někdo volí auto, motorky, kombinaci autobusu s vlakem, jiný to zkouší na skateboardu, s dětským kočárkem, na in-line bruslích. Jen na kajaku či kanoi si zatím nikdo netroufnul, ačkoliv trasa je už naplánovaná. 

Jediná dvě pravidla jsou, že jízda začíná nákupem cheesburgeru v McDonaldu o bchodním centru Vivo Hostivař, a že je nutno se vyfotit na náměstí ve Vlašimi.

Jak to bylo letos?

Opičák na dětské koloběžce + Br??ák ve šlapacím vozítku

Opičák si vyráběl vozítko z kočárku, ale zjistil, že se v momentu otáčení ohýbá hliníková konstrukce u koleček a byl nahraný. Stoj vyměnil za koloběžku, o které ani nevěděl, že doma má. Byla malá a měla pěnová kola, co se hezky bořila do asfaltu. Br??ák na něj mezitím čekal v Mekáči v Hostivaři, kde si později zajel na McDrive na svém šlapadle bez šlapadel a koupil Poutnický Top Gear starter pack (cheeseburgery).

Cesta ubíhala krásně, ale až poté, co si oba zvykli na své stroje. Po cestě pojídali zmrzliny a popíjeli ledovou tříšť. První část byla přesnoční, kde je těsně minula bouřka. Šli spát až v 5 ráno. Br??ák na frajera neměl ani spacák. Tak mu Opičák půjčil deku a mrznul v hamace.

Další den Br??ák několikrát opravoval vadné kolečko, až přední na benzínce vyměnil a od té doby Opičákovi ujížděl. Na závěr si to střihli nedobrým terénem a vyčerpaní dorazili do tábora kolem 23. hodiny v noci.

Bebina, Vačice a Michal vlakem a busem

Vyrážely jsme v 10:20 h z Hostivaře. Cestou do Benešova si Bebina vylepšovala svůj stroj (dětské odrážedlo) a to tak, že přilepila lepenkou polštář na plastovou odstrkovací motorku. V Benešově měly spoustu času, protože autobus do Vlašimi měl zpoždění. Michal to pak v autobuse hrotil. Ve Vlašimi Bebina zkusila poprvé svůj stroj směrem ke kašně. Tam se vyfotili a vyrazili zpátky na nádraží. Autobus zase nejel, měl zpoždění 45 minut. Nakonec autobus přijel a posunul je do Ledče. Došli po silnici na kopeček a tam Bebina nasedla na motorku.

Nastaly problémy. Během tří set metrů motorku předělávala pomocí lepenky a uzlovaček, čímž vznikl nový upgrade, který Michal nazval tryskomyš. A protože motorka do kopce moc nejezdila, musela ji Bebina tlačit. Zkoušela to různými způsoby: ležet na ni a odstrkovat se rukama, tlačit ji rukama, jet na ní, táhnout ji za sebou, tlačit ji hlavou, nebo ji nést v ruce.

Po dlouhém kopci si dali pauzu, po které pokračovali vstříc dobrodružství. A najednou začalo pršet. Michal se schoval do své pláštěnky, Bebina si dala pytlík do koše na sádru. Protože pršelo už hodně, stopovali a zastavila jim slečna a popovezla je do Lokte.

Šli se najíst, ohřát a převléknout do Mekáče, odkud pokračovali přímo do Keblova. Trvalo to hodinu a Bebina se snažila ještě jet co nejvíce na motorce. Michal už byl poměrně unavený, ale to i Bebina. Do Zátoky přišli/přijeli v půl jedenácté. 

Bláťa na skútru, autobusem a autem

Od pátku večer čekala na svůj letošní start do závodu. Cestu se složitě plánovala tak, aby nebyla stejná, ale neobyčejná a čekala na 18. hodinu. Z Facebooku se valily informace, kdo, co jak a ona znuděná čekala doma a požírala zmrzlinu. Když už bylo okolo půl šesté a chtěla pomalu vyrazit na start, ozval se hrom a začalo opravdu hodně pršet. Vyčkala a start si posunula na půl sedmou. Koupila si cheeseburger, udělala fotku, video a vyrazila vstříc suchým gatím. Bohužel již v prvních pár kilometrech jí Bóža, dopravní prostředek skútr, několikrát chcípl. Dojela do Průhonic a Bóža, jako každá žena občas, zatrucovala a nenaskočila. Pokusile se ji ještě nakopnout, dojet zpět domů a vzít auto.

Podařilo se, ale po pouhých 2 km opět chcípla, a tak jsem jí zanechala na pozemku jedné firmy a odjela busem zpět do Prahy. Cesta autem byla… nudná. Ale aspo?? to nevzdala a pokračovala. Dorazila do Zátoky kolem čtvrt na deset. Nikdo zde ještě nebyl.

Podívejte se také na fotogalerii

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *