Záběhlice jsou zřejmě nejstarší osídlenou vesnicí v Praze 10. Starší je už jen předhistorické hradiště v Hostivaři.
Záběhlice (po většinu dějin se nazývaly německy Sabechlitz) se rozkládají podél Botiče v bažinatém a velmi úrodném údolí.
Od románské doby byly tradiční zemědělskou vsí orientovanou na produkci zeleniny pro Prahu, především zelí a jahody. Od poloviny 19. století do druhé světové války se staly dělnickou periferií a několika chudinskými koloniemi.
Od roku 1922 jsou Záběhlice součástí Prahy. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století vznikly rozsáhlé vilkové čtvrti Spořilov a Zahradní Město. V 70. letech je doplnila velká sídliště.
Dnes chudinské kolonie zmizely, ale nahradily je vznikající bezdomovecké kolonie přímo u potoka. Směrem do Nuslí sídlí bezdomovci pod mosty, v oblasti Trojmezí mají postavené nouzové příbytky ve zplanělém sadu.
Vesnice patřila církvi i králi
Původ názvu není spolehlivě doložen. Některé teorie předpokládají, že se v Záběhlicích usidlovali zběhlí poddaní nebo jiní lidé, kteří zde hledali bezpečí, jiní hledají původ v zabíhání cest v meandrech Botiče i na svažitém terénu kopce Homole.
Ve vrcholném středověku hospodařilo na území Záběhlic několik zemědělských dvorů, které patřili králi a církvi. Záběhlice a Práče se zvětšily do velikosti osad.
První zmínka o Záběhlicích je v zakládací listině vyšehradské kapituly roku 1088, která vesnici dostala do vínku. Části Záběhlic vlastnil klášter svatého Jiří na Pražském hradě, čeští králové a pražští měšťané.
Románský kostel Narození Panny Marie stojí v někdejší královské části. Ve 14. století byly v Záběhlicích dvě tvrze, tvrz litomyšlského biskupa, z níž později vznikl Záběhlický zámek, a tvrz Václava IV. uprostřed dnešního Hamerského rybníka.
O záběhlických sídlech čtete zde: 18 tvrzí v Praze 10
V letech 1407 a 1408 zde král Václav IV. bydlel.
Za husitských bouří byla část obyvatelstva vyhlazena válkami a hladomory. Obce si přivlastnili husitští Pražané. V 15. století se Záběhlice mnohokrát staly shromaždištěm vojsk před bitvami. Armády obvykle útočily na nejslabší místo pražské obrany – mezi Vyšehradem a Novým Městem podél Botiče.
Vlastníci Záběhlic se poté mnohokrát měnili. V roce 1907 bylo v Záběhlicích 145 domů a 1368 obyvatel.
Kostel Narození Panny Marie
Základ románského kostela Narození Panny Marie na ostrohu mezi Botičem a Hamerským rybníkem pochází z roku 1125. Ve 14. století byl goticky přestavěn. K další přestavbě došlo v letech 1876–1880, kdy byla původní románská věž zničená bleskem nahrazena dnešní pseudorománskou.
Královská tvrz
Tvrz Václava IV. byla zničena za husitských válek roku 1420. Roku 1770 byly její zbytky zatopeny Hamerským rybníkem. Při bagrování v únoru 1960 byly nalezeny zbytky zdiva a při následném průzkumu bylo odkryto několik místností středověké stavby, pravděpodobně Václavovy tvrze. Pod základy tvrze byly nalezeny zbytky slovanské keramiky z mladší doby hradištní.
Záběhlický zámek
Na místě Záběhlického zámku stávala nejméně od konce 14. století druhá záběhlická tvrz, patřící v předhusitské době litomyšlskému biskupovi. V 17. století byla přestavěna na zámek. Roku 1886 vyhořel a byl obnoven, na počátku 20. století byl znovu zpustlý. V roce 1907 jej velkostatkář Václav Černý zakoupil a opravil. Za dob socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Nyní jsou zámek i zahrada pro veřejnost nepřístupné.
Historické jádro Záběhlic
Historickým jádrem obce byla dnešní ulice K prádelně a navazující úsek ulice Záběhlické směrem k Záběhlickému zámku.
Lípa, která dala název U lípy křižovatce ulic Záběhlická a U Záběhlického zámku, v jejímž středu stála, byla poražena začátkem 80. let 20. století.
Svéráznou částí původních Záběhlic je přilehlý svah vrchu nazývaného dříve Homole se strmými uličkami chudých domků Horní Chaloupky a Dolní Chaloupky.
Svahy u dnešní ulice Na vinobraní na vrchu Hrádek sloužily jako vinice. V 15. století bylo záběhlické víno jmenováno mezi lepšími českými víny. Vinařství provozoval Břevnovský klášter.
Hřbitovy
Starý záběhlický hřbitov se rozkládal u kostela Narození Panny Marie na břehu Hamerského rybníka. Později byl přemístěn nad obec do dnešní Břečťanové ulice na Zahradním Městě.
Od roku 1923 patří Záběhlice do Velké Prahy. Od roku 1949 do Prahy 10.
V letech 1770–1880 fungovaly v Záběhlicích měděné hamry. Podle nich se jmenuje Hamerský rybník a Huťská ulice. V pražském okolí byly v té době pouze dvě takové dílny, druhá byla v Libni. Zde také pracoval mlýn už od roku 1432. V roce 1880 místo hamru postavil František Ringhoffer malou slévárnu. Tu později přesunul na Smíchov a stal se velkopodnikatelem ve strojírenství a slévárenství. V roce 1912 sem František Blecha nastěhoval První pražskou parostrojní prádelnu a chemickou čistírnu. Podnik dal název ulici K prádelně. Po 2. světové válce zde sídlil národní podnik Meopta a od 70. let národní podnik Chirana.
Na Růžovém ostrově mezi Botičem a náhonem od Záběhlického jezu vyráběla od roku 1920 firma Češpiva výtahy. Od roku 1950 promítalo na Růžovém ostrově kino Pionýr. Dnes zde pracují autoservisy.
Comments