V Praze 10 bylo
nově pojmenováno celkem deset veřejných prostranství. Jména vycházejí
z tradičních místních označení, a také připomínají významné
osobnosti se vztahem k Vršovicím, Malešicím a Strašnicím. „Po roce a
půl přípravy a jednání s magistrátem se nám podařilo pojmenovat deset
míst na desítce. Vedle zvykových označení jako Park pod Rapidem, Park Na
Solidaritě nebo Náměstí U Orionky jsme společně s odborníky a občany
vybrali několik významných osobností, které mají vztah k naší městské
části. Svůj park získá také Zdeněk Danner, bývalý ředitel místní
záložny a iniciátor výstavby stadionu Bohemians v Ďolíčku. Tato
vršovická osobnost, podle které se stadion dlouhá léta také jmenoval, si
pojmenování parku rozhodně zaslouží,“ říká místostatostka Ivana
Cabrnochová (Strana Zelených), která pojmenování na magistrátu navrhla a
prosadila.
Text: Jan Charvát charvat@praha10.cz
Foto: Kuba Turek jakub.turek@desitka.cz
Prostor před vršovickým nádražím je nově pojmenován po básnířce
Jiřině Haukové a teoretiku umění Jindřichu Chalupeckém, kteří prožili
významnou část života v nedaleké Petrohradské ulici. „Sochař Ivan
Jilemnický, jehož život a dílo je spojeno se Strašnicemi, získá park
naproti administrativnímu centru Vinice. Zde jsou umístěny jeho sochy
Vodopád a Bouře, pro nedalekou budovu evangelického sboru vytvořil
křtitelnici a v Trmalově vile je umístěna jeho socha ??ečiště.
Mimořádná osobnost naší historie – spisovatel, dramatik a vojenský
lékař František Langer – má nově svůj park na Bohdalci, český a
esperantský básník Jiří Karen bude připomínán parkem v oblasti Na
Třebešíně,“ vyjmenovává nové názvy místostarostka Ivana
Cabrnochová.
Ve Strašnicích dojde také k pojmenování parku po bývalém řediteli
strašnického krematoria Františku Suchém. Svou funkci zastával během
druhé světové války i v 50. letech. Během obou těchto totalit se
v jeho krematoriu spalovali popravení a utýraní odpůrci režimu. Suchý
společně se svým synem zachránili jak jmenné seznamy obětí, tak jejich
popel, který měl být podle pokynů státních úřadů vysypán na
kompost.
Nové cedule s označením veřejných míst by se měly objevit
v nejbližších týdnech. Pojmenování nijak nezasáhne občany Prahy
10. Nebude nutné vymě??ovat doklady ani firemní vizitky, protože na těchto
místech není žádná obytná či kancelářská budova.
Nová jména parků v Praze 10
1. Dannerův park – Trojúhelníkové náměstíčko
mezi ulicemi Sportovní, Žitomírská a Oblouková
Podle Zde??ka Dannera, ředitele Vršovické záložny a mecenáše, kterému
Bohemians vděčí za stadion v Ďolíčku. Náměstí se stromy a lavičkami
sousedí se stadionem.
2. Park Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého –
Park před Vršovickým nádražím mezi ulicemi Vršovická, U Vršovického
nádraží a Ukrajinská
Výtvarný a literární teoretik a kritik, esejista, historik umění,
překladatel a teoretik Skupiny 42 Jindřich Chalupecký žil od roku
1950 v činžovním domě v někdejší Leningradské ulici číslo
35 v Praze 10. Dnes se ulice jmenuje Petrohradská. Zde s ním žila jeho
manželka básnířka a překladatelka Jiřina Hauková. Ve Vršovicích vznikla
většina jeho statí a zde přijímal návštěvy z řad malířů a
sochařů. Proslul zejména jako autor odborných studií, esejů a publikací
zaměřených na smysl moderního umění a jeho místo v soudobé průmyslové
společnosti, dále se zabýval novými uměleckými proudy.
3. Park Ivana Jilemnického – Park ve svahu mezi ulicemi
Černokostelecká, Na Palouku a Na Výsluní naproti novostavbě Vinice
Ivan Jilemnický byl český sochař, grafik a ilustrátor. Význačnou
část své tvorby vyřezával motorovou pilou do dřeva. Člen sochařské
skupiny Bohá??ka. Spoluzakladatel galerie Genesis v Praze na Vinohradech,
výtvarný redaktor revue Kámen. Dlouhodobě pobýval v Praze 10, jeho socha
je umístěna mimo jiné v Trmalově vile. Čapkova busta od jeho ženy, také
obyvatelky Prahy 10, je umístěna v ZŠ Karla Čapka. Jilemnický zemřel
v roce 2012.
4. Park Jiřího Karena – Mezi dvěma větvemi ulice Na
Třebešíně
Básník Jiří Karen, vlastním jménem Ladislav Podmele, je autorem
21 básnických knih, z nichž dvě byly vydány v němčině a dvě
v esperantu. Žil v Praze 10-Malešicích. Časopisecky začal publikovat již
v roce 1939. První kniha – Vteřiny zrání – mu však vyšla až
v roce 1972. Následovaly sbírky Okřídlený kámen, Plášť do deště,
Den laskavý na slova, Ještě jednou žít na zemi, Hledání modrého tónu,
Stromy přicházejí do města, Sázka na člověka, Vaše podlaha, náš strop
nebo Skřivan zpívá na betonu. Výbor jeho básní vyšel v dílech Čtverec
nad přeponou lásky nebo Svět laskavý nejen na slova. Jeho básně obsahují
širokou škálu motivů, od zážitků z války, vlasteneckých témat, přes
milostnou tematiku a přírodní lyriku až po filozofické myšlenky
o životě.
5. Park Františka Suchého – Park mezi ulicemi Nad
Olšinami, Nad Primaskou a Za Strašnickou vozovnou
František Suchý byl mezi roky 1932–1952 ředitelem Strašnického
krematoria, měl syna stejného jména, který žije dodnes. Za protektorátu
v krematoriu začali okupanté spalovat oběti politických vražd z Pankráce
i Kobylis. Suchý ml. byl v tom období šestnáctiletý a musel zapisovat
jména těch, kteří byli před pár hodinami popraveni. Okupanty bylo
zakázáno vyzrazovat jména popravených, museli je pouze evidovat a dokumenty
předávat německým úřadům. Popel obětí Suchý st. měl kompostovat,
tajně jej však schovával, čímž riskoval život. Během války bylo
v ilegální třetí směně zpopelněno kolem 2200 osob, jejichž jména
většinou František Suchý starší zaznamenal. Obdobně se choval i po
válce až do svého zatčení v roce 1952. Jeho syn stejného jména si za
odbojovou činnost odseděl 12,5 roku ve vězení. Pojmenování bylo
vytvořeno ve spolupráci se sdružením Post Bellum.
6. Park Františka Langera – Na Sychrově mezi ulicemi
Pod Sychrovem, Osnická a Bohdalecká
František Langer byl významný český spisovatel, dramatik a vojenský
lékař. V roce 1917 vstoupil do československých legií, kde se stal
později šéflékařem 1. pluku legií v Rusku. Po návratu z první
světové války přes Japonsko a Čínu (1920) pracoval v Praze jako vojenský
lékař, přičemž pravidelně přispíval do Lidových novin. V roce
1925 byla jeho divadelní hra Periferie inscenována v Josefstädter Theater
ve Vídni, v režii Maxe Reinhardta. V roce 1939 emigroval přes Polsko do
Francie, kde byl šéfem zdravotnictví československé armády, po porážce
Francie tuto funkci vykonával v Anglii. V roce 1944 byl s čs. brigádou
vyslán na evropskou půdu k obléhání Dunkerque. V roce 1945 se vrátil do
Československa ve funkci přednosty zdravotnictva v čs. vojsku
v zahraničí. Dosáhl hodnosti brigádního generála. V roce 1947 byl
jmenován národním umělcem. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen ??ád T. G.
Masaryka II. třídy. Do oblasti Slatin, na Bohdalec a Sychrov Langer vyrážel
na výlety společně se svými přáteli Karlem Čapkem a Frá??ou
Šrámkem.
7. Náměstí U Orionky – Nově vzniklý prostor na
Vinohradech před bytovou novostavbou mezi ulicemi Korunní a Benešovská
Orionka je zvykové pojmenování tohoto místa, které se odvíjí od názvu
cukrářské firmy, která zde měla od roku 1897 svou továrnu. Postupně zde
vznikla kancelářská budova od stavitele Karla Horáka a tovární
objekt – oba v pseudorenesančním slohu. Roku 1901 se podnik stal
akciovou společností, která se zaměřila na výrobu čokoládových
tabulek. Obaly zboží navrhoval známý grafik Josef Wenig. Roku 1913 stavitel
Josef Domek realizoval směrem do Korunní ulice objekt v duchu moderny,
který se roku 1925 adaptoval dle plánů Otakara Novotného. Slovní
ochranná známka Orion byla zaregistrována roku 1914.
8. Park Pod Rapidem – Trojúhelníkový park mezi
ulicemi Pod Rapidem, Nad Primaskou a Ruská
Zvykové označení tohoto prostoru podle tradičního sportovního klubu,
který zde sídlí a který zřejmě zanikne při výstavbě traumacentra
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
9. Park Na Solidaritě – Mezi ulicemi Černokostelecká,
Turnovského, Solidarity a Brigádníků
Park Na Solidaritě je pojmenován po prvním pražském sídlišti
Solidarita, které bylo vybudováno v letech 1947–1951. Postavilo jej
Stavební družstvo Solidarita, v němž se sdružilo šest bytových družstev
a šest národních podniků.
10. Malešický park – Rekonstruovaná zelená plocha
mezi ulicemi Malešická, Bydžovského, Cerhenická a U krbu
Tradiční vžité pojmenování největšího parku Prahy 10, který byl
dosud bez formálního jména.