Lidé se bouří, v Tesku na Zahradním Městě není pečivo!

6. 1. 2012

V Tesku na Zahradním Městě není večer pořád pečivo. Mnoho lidí si na to stěžuje, ale jen málokdo se odhodlá to přímo říct zaměstnancům obchodu. Dnes si stěžovala paní, která nevěřila vlastním očím: „To je jako za socialismu. V šest hodin odpoledne nemají chleba, housky ani rohlíky.“

V Tesku na Zahradním Městě jako obvykle v tuto dobu nebylo pečivo. Do konverzace o této nejapné situaci se dostalo nad prázdnými regály náhodně několik zákazníků a tři zaměstnanci Teska. Paní středního věku se odhodlala napsat do knihy stížností.

Dostala se přes ochranku a pokladní až k mladé blonďaté vedoucí směny. Po velmi nepříjemném jednání se dozvěděla, že si může napsat co chce a kam chce, ale že žádná kniha přání a stížností v Tesku neexistuje.

Vedoucí směny v Tesku prohlásila, že si musí zákaznice počkat na zítřek. To prý budou rohlíky zase v obchodě. Vzhledem k tomu, že má samoobsluha otevřeno do devíti hodin večer, byly regály s pečivem nejméně tři hodiny jako vymetené.

Tesco nemá lidi, kteří dokážou objednat dost chleba

Dohadování zákaznice a zákazníka s vedoucí směny ukázalo naprosté pohrdání ze strany obchodu: „Když objednám dva tisíce dvě stě rohlíků, tak zbudou. Záleží na dni. Spotřeba je různorodá,“ prohlásila s vážnou tváří vedoucí směny. „To mě ale vůbec nezajímá,“ opáčil zákazník. Bylo mu to ovšem k ničemu a mohl si jen prohlédnout útrpnou grimasu prodavačky.

Zkusil tedy požádat o rychlé přivezení rohlíků. Vedoucí to nebyla schopna zařídit. Prý budou až zítra. Paní tedy žádala e-mailovou adresu a telefon na její nadřízenou osobu.

Jak udělat ze zákazníka kverulanta

Mezitím se ale přišel další zákazník pan Hampl, který chtěl vrátit basu s prázdnými pivními lahvemi. V ten okamžik se vedoucí pokusila udělat před ostatními zákazníky z těch dvou kverulanty. Prý ji zbytečně zdržují a ona musí převzít basu. Nikdo jiný to prý v Tesku nemůže udělat.

Pokračovalo klasické dohadování, kdy se pan Hampl dožadoval vrácení lahví, zákazník pořád trval na dodání rohlíků, zákaznice chtěla e-mail a telefon a vedoucí směny se chtěla všech tří zbavit co nejrychleji.

„Já potřebuju vrátit basu piva, ona je docela těžká a nebaví mě ji pořád nosit,“ prohlásil pan Hampl. Následovala debata o tom, co je důležitější. Jestli vráceni basy piva, nebo dodávka pečiva.

Čest práci, soudruzi!

Po pár minutách dostala paní telefon na kdo ví koho, pan Hampl odešel vrátit basu piv a regály s pečivem zůstaly zcela prázdné. Čest práci, soudruzi z britských sámošek!