Voda pomalu opadává. Začíná znovu mrznout. Hurá na Botič. Velká voda klesla, ale stále je jí dost. Střední tok pražského potoka se dá splout právě jenom, když je na hranici povodní. Méně vody znamená, že koryto je téměř suché, a více představuje velké nebezpečí pro vodáky. Všechny mostky i padlé stromy se teď dají buď podplout, nebo přejet horem. Vezměte krátký kajak, teplé oblečení, neopren, odvahu a zárove?? opatrnost, a jeďte. Stav vody už nebude dlouho tak dobrý, jako je teď.
Botič mezi Průhonicemi a Záběhlicemi teče přírodním korytem. Meandruje po loukách a v lesích.
Třináct kilometrů bez regulace
Plavba je v polovině bohužel přerušená Hostivařskou přehradou.
Nad Průhonicemi protéká Botič rozlehlým zámeckým parkem a je spoutaný do množství jezírek, rybníčků, rybníků a průplavů.
Od Záběhlic teče industriální krajinou skrze město. Protéká sjízdnými tunely a bez přerušení je regulován kamennými nebo betonovými zdmi.
Proto jsme si vybrali přírodní část Botiče. Předem říkáme, že to stálo za námahu.
Potok se kroutí jako had
Auto necháváme stát u mostu přes potok, kde je malé parkovišťátko. Nasedáme do lodí na dřevěné lávce sto metrů po proudu.
Sklouzneme z ní do vln a jedeme. Kličkujeme v meandrech. Občas jsou tak úzké a zakroucené, že máme co dělat i s krátkými kajaky, abychom se do nich vešli.
Protože jsme si trasu projeli o několik dní dříve na kole, víme že nás nečekají žádné záludnosti. Pár lávek a velkých stromů padlých přes vodu je vidět dostatečně dopředu.
Čochtan nikdy nespí
Přesto se pod jedním z nich Mates zvrhává. Je to naštěstí první a poslední akce Čochtana na této vodácké túře.
Sklouzneme pár stup??ů, seskočíme několik jezů a vplouváme do Hostivařské přehrady. Letos je vypuštěná, a tak máme zvláštní příležitost pádlovat původním korytem okolo bývalého mlýna, jehož základy jsou normálně ukryté hluboko pod hladinou.
Přeneseme přehradu, koukneme se do Roury a jako pokaždé zavrhneme pokus o její proplutí.
Táhneme kajaky po sídlišti do redakce
Pak už jedeme standardní štreku, která se jezdívá při podzimním vypouštění Hostivařské přehrady. Sjedeme poslední dva jezy a třetí Marcelu vynecháváme. Je přece jen dost vysoká a ve dvou nechceme nic riskovat. Takže teprve podruhé vysedáváme a přenášíme kajaky.
V Záběhlicích opouštíme Botič. Vytahujeme lodě na břeh. Zapřáhneme se do popruhů a vytáhneme lodě do kopce na Zahradní Město do redakce Horydoly. Dva mokří vodáci táhnoucí kajaky po pražském sídlišti musel být pohled pro bohy.
Celkem jsme ujeli třináct kilometrů. Po úzkém meandrujícím potůčku nám to trvalo necelé čtyři hodiny. Obtížnost byla WW 1.
Botič (kilometráž Průhonice – Hostivař)
21,8 Průhonice, most silniční
21,0 jez 0,4 m poškozený
20,7 most dálniční, pod mostem stupe?? 0,2 m
20,5 tenisové kurty vpravo
20,4 jez 0,7 m poškozený
20,2 brod, potok zprava, Újezd vlevo
17,9 Křeslice, most silniční, pod mostem stupe?? 0,2 m
17,8 Křeslice, nízká lávka betonová
17,7 Křeslice, nízká lávka betonová
17,3 Pitkovický potok zprava
17,0 brod, lávka
16,7 stupe?? 0,3 m
16,5 Fantův mlýn, jez 0,5 m rozbořený, vpravo vyhlídka
16,3 most silniční
15,7 Petrovice, most silniční, vzdutí Hostivařské přehrady
15,5 kiosek vpravo
15,4 jez z lomového kamene 0,6 m, šlajsna uprostřed, objevuje se jen při upouštění přehrady
14,8 rekreační pláž vlevo
14,0 tobogan a rekreační pláž vlevo
13,5 Hostivařská přehrada, překonat ji lze přímo přes korunu nebo zprava
Na popsaném úseku se nachází řada lávek a malých stup??ů, které jsme nezahrnuli do kilometráže. Jejich umístění a počet se neustále mění.
Prohlédněte si pokračování kilometráže: Botič od Hostivařské přehrady do Vltavy.