RECENZE
Praha, Portál 2010. Orientační cena 300 Kč.
„Kdyby nešlo o tak závažné věci, jako je dekomunizace společnosti, dovolil bych si říci, že odpor proti komunismu je moje celoživotní hobby. Taková smutná a donkichotská zábava.“ Tato slova mě uhodila do očí uprostřed knihy Brutalita moci, protože shrnuje, o co v dlouhém textu jde. Pavla Hájková vede dlouhý rozhovor s Jaromírem Štětinou – dobrodruhem, cestovatelem, vodákem, novinářem a politikem, který právě bojuje o senátorské křeslo v Praze 10.
Jaromíra Štětinu netřeba představovat.
Většina lidí ho zná jako jednoho z mála seriozních bojovníků proti komunismu a straně, která ho v české politice zastává. Tuto zrůdnou ideologii nekompromisně staví na rove?? nasicmu.
Čtenáři novin nemohli v minulých dvou desetiletích minout zprávy z jeho soukromé tiskové agentury Epicentrum, která se specializovala na zpravodajství z totalitních a válečných režimů, především z Čečenska, Afghánistánu, rozpadající se Jugoslávie a bývalých sovětských republik.
Vodáci si ho váží za vynález prvního raftu zvaného Matylda a sjezdy divokých řek v Asii. Legendární je prvosjezd horního Indu, který Štětina a spol. vyfoukli americké výpravě. Později se pokusili o splutí Gangy, ale dva vodáci zahynuli a řeku splula až následující generace českých vodáků.
Mnohé cesty, které poté vykonal, vedly především do Asie, ale také do Ruska, Ameriky, Sovětského svazu a do mnoha dalších míst, kde se odehrávaly zásadní politické události současnosti. Spojoval v nich práci, poznávání, zábavu, sport a také aktivismus.
V součásné době Jaromír Štětina pracuje v politice. Dosluhuje šestiletý senátorský mandát a ve volbách usiluje o obsazení senátorského křesla i nadále. Dříve to bylo na kandidátce Strany Zelených a dnes na seznamu TOP 09.
Tohle všechno probírá v knize Brutalita moci její autorka Pavla Hájková s Jaromírem Štětinou. Není to zábavné ani snadné čtení. Čtenář se musí orientovat v moderních dějinách, mít názor na politiku a svět okolo sebe a teprve potom může prožívat rozkoš z vážení Štětinových argumentů a zkušeností. Může s nimi nesouhlasit i souhlasit, ale především hodnotit.
Co se vydavatelství ovšem vůbec nepodařilo, je obrazová stránky publikace. Nudnější už být nemohla. Štětina se Sobotkou, Štětina se Švejnarem, Štětina při prezidentské volbě, Štětina při volební kampani, Štětina v domově důchodců. A tak dále.
Nuda, nuda, šeď. Přitom Štětinův život je tak barevný.
Recenze je převzatá z portálu Horydoly.
Recenze na Desítce
Comments