Výstava o slavném fotbalovém brankáři Františku Pláničkovi je přístupná veřejnosti zdarma na ploše u obchodního centra Cíl v Topolové ulici na Zahradním Městě.
František Plánička žil se svojí paní v sídlištním bytě v nedaleké Sasankové ulici. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.
Křtěný Vltavou
Pražák křtěný Vltavou František Plánička se narodil 1904 na Žižkově a zemřel 1996 na Zahradním Městě. Patřil ve své době mezi několik nejlepších světových fotbalových brankářů. Patří mezi fotbalové legendy.
Fotbal hrál nejdříve s kamarády na ulici, střídavě v útoku nebo brance. V roce 1919 podepsal přihlášku do fotbalového klubu Slovan Holešovice, protože si myslel, že tam půjdou i ostatní kamarádi, kteří se však mezitím stali členy SK Bubeneč. Do Bubenče přestoupil na pozici brankáře až o dva roky později.
V 18 letech sehrál na přání svého otce několik utkání za Rudou hvězdu Praha. Pak jej pozvala na trénink prvoligová Sparta, ale kvůli malé výšce ho nakonec odmítla. 1923 se nakonec František Plánička stal slávistou. Pro zajímavost: Bubeneč ho prodala Slavii za 800 korun, ale hráč z toho neměl nic.
Profesionální fotbalista
Po přestupu do Slávie Plánička, který předtím pracoval jako tovární dělník, absolvoval vojenskou službu u protiletadlového pluku, vystudoval obchodní školu a získal místo v účtárně v Penzijním ústavu. Oženil se s dětskou láskou Boženou a jejich manželství vydrželo až do konce života. Měli dvě dcery.
Profesionální smlouvu ve Slavii podepsal 1926. Kariéru ukončil 1939. Od té doby byl úředníkem. Až do vysokého věku pomáhal trenérům, byl členem výboru Slavie, hrál za starou gardu a propagoval fotbal i sport jako takový.
Kormě Slavie hrál profesionálně pouze za československou reprezentaci. Největšího úspěchu dosáhl 1934, kdy jako kapitán přivedl mužstvo do finále Mistrovství světa. Naši tehdy podlehli Itálii 1:2.
Za Slavii odehrál 969 zápasů v letech 1923 – 1938, za národní mužstvo nastoupil v 73 mezistátních zápasech. Ve fotbalové brance stál naposledy 1970 jako sedmdesátiletý v Domoušicích u Rakovníka v dresu bývalých internacionálů.
Plánička vnesl do hry brankáře nové prvky. Svou menší postavu kompenzoval skvělým výskokem a mrštností, odvážně se vrhal pod nohy útočníků. Proslulé byly jeho robinzonády, čili chycení míče v letu svého těla, rybička v pádu, při níž si tlumil oběma rukama míč na prsou.
Příkladná věrnost Slavii
František Plánička bývá označován za rytíře sportu, protože nejen že zůstal věrný svému klubu po celou kariéru, ale zároveň pro svůj profesionalismus, úctu k soupeřům, lidskou slušnost a příkladnou celoživotní životosprávu.
V roce 1985 byl oceněn od UNESCO čestným diplomem fair play. Roku 1994 mu byl udělen titul fotbalového rytíře českým fotbalovým svazem. Slavia Praha ho zařadila mezi hráčské legendy a udělila mu plaketu J. Maddena „in memoriam“ s pořadovým číslem 2. V roce 2000 skončil čtvrtý v anketě o českého fotbalistu století.