Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, dojde někdy při práci k úrazu. Pokud se zaměstnanec při práci zraní, není to zaměstnanec nebo ošetřující lékař, kdo zranění kvalifikuje jako pracovní úraz, ale pouze zaměstnavatel anebo soud.
„Zajišťovat a dodržovat opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví je povinností obou stran – zaměstnavatele i zaměstnance. Více povinností má zaměstnavatel, ale ani zaměstnanec nemůže předpisy a postupy BOZP ignorovat,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Zaměstnavatel eviduje
Pracovní úrazy jsou jedním z nejčastějších problémů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Zaměstnavatel, u kterého došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech. Dále je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, u kterých došlo zejména ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Zaměstnavatel je dále povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
„V případě pracovního úrazu je to zaměstnavatel, kdo posuzuje, zda k poškození zdraví nebo k smrti zaměstnance došlo následkem pracovního úrazu, což má vliv na náhradu škody,“ upozorňuje Eduarda Hekšová a doplňuje: „Pokud nejsou zaměstnanec nebo pozůstalí se závěry zaměstnavatele spokojeni, pak další, kdo může danou věc posoudit, je pouze soud na základě žaloby o náhradu škody.“ V praxi se lze někdy setkat se závěry učiněnými ošetřujícím lékařem na tiskopisu k dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance o tom, že u zaměstnance došlo k pracovnímu úrazu, nicméně na posouzení pracovního úrazu to nemá žádný vliv.
Náhrada škody při pracovním úrazu
Pokud k pracovnímu úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, například na pracovní cestě, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou takovým pracovním úrazem. „Zaměstnavatel se ovšem může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, pokud k pracovnímu úrazu došlo např. z důvodu porušení právních předpisů ze strany zaměstnance, pokynů BOZP, opilosti zaměstnance nebo jeho užití jiné návykové látky,“ doplňuje Eduarda Hekšová a uzavírá: „Dodržování předpisů BOZP je tak zájmem obou stran pracovněprávního vztahu“.