Od 1. prosince začne být povinné vydávat účtenky v EET (elektronická evidence tržeb), otázkou ovšem je, zda začne tento státní systém opravdu fungovat a zda se celý nezhroutí. Po zkušenostech s daleko menším Registrem vozidel, který se rozpadl ihned poté, co s ním začali úředníci pracovat, odhadujeme, že EET skončí stejně. Přesto hospodským a hoteliérům nařídili pánové Bohuslav Sobotka (premiér ČSSD) a Andrej Babiš (StB, Agrofert a ANO) připojit se k Velkému bratrovi. Co to znamená pro veřejnost a podnikatele?
Zákon se jmenuje č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Určuje, kdo do EET spadne první a kdo vydrží bez šmírovacích pokladen poslední.
Startují restaurace a hotely
Od 1. prosince letošního roku budou muset tržby elektronicky evidovat majitelé stravovacích a ubytovacích zařízení. Lidsky řečeno to jsou hostinští, bufetáři, majitelé rychlého občerstvení, barmani, kavárníci a mistři čajových rituálů. Také hoteliéři, kempaři, majitelé penzionů, ubytoven, rekreačních zařízení a horských chat.
Od 1. března 2017 do tohoto systému má spadnout veškerý maloobchod i velkoobchod.
1. března 2018 by měli angažovat v EET všechny svobodná povolání, jako například lékaři, umělci, novináři a advokáti. K nim se mají přidat zemědělci a dopraváci. Významnou skupinou budou stánkaři na trzích.
1. června 2018 se mají dostat pod knutu EET všichni zbývající podnikatelé s výjimkou těch, kteří si výjimku vykřičeli.
Víte například, že elektronické evidence tržeb se netýká například tak obrovského podniku, jako je Česká pošta? Pod EET se nedostaly ani veškeré tržby státu, bank a penzijních fondů, školních jídelen či prodeje jídla i dalšího zboží na palubách letadel.
Hotovost, platební karty, stravenky
Do EET spadají v zásadě tržby placené v hotovosti (tedy penězi) a platební kartou. Jsou ovšem i další varianty, které je nutno elektronicky evidovat. Týká se to například různých stravenek, dárkových poukazů, žetonů, šeků či směnek. Bonbonkem jsou platby přes platební brány, jako například PayPal, nebo virtuální měnou Bitcoin.
Elektronické evidenci tržeb nepodléhá platební styk přímo z účtu na účet, tedy obvykle na fakturu a bankovní účet.
Pod EET nespadají také příležitostné prodeje. Pokud tedy pronajímáte byt, prodáváte přebytky ze zahrady či sadu, nebo třeba jednou za čas upletete svetr či ponožky a prodáte je na trhu, tak si pokladnu a internetové připojení kupovat nemusíte. Pokud si nejste jisti, můžete požádat finanční úřad o závazné posouzení. Stojí 1000 Kč a týká se tržeb, ke kterým dodáte doklady a popis. Nelze tedy toto posouzení použít jinde, byť by se jednalo o stejné případy.
Co byste měli vědět
Ministr financí Andrej Babiš se snaží podnikatelům i spotřebitelům zavedení EET osladit, aby omezil negativní stanovisko veřejnosti. Zavádí tedy pro podnikatele jednorázovou slevu na dani z příjmu 5000 Kč. Znamená to, že podnikatel musí odvádět vyšší daň než 5000 Kč a tato částka se mu škrtne. Kdo využívá slevy na dani jiným zákonným způsobem, nebo vydělává méně, těch pět tisíc korun bude muset zaplatit ze své kapsy.
Andej Babiš zároveň zamlčuje, že si každý podnikatel bude muset platit datový tarif za internet. Nebude to jednorázově, ale už napořád. To podnikatelům stát nedorovná.
Co se týká zákazníků, ti mají jako dosud právo na účtenku za jakoukoliv službu či zboží, které zakoupili. Nemají ovšem povinnost si ji vzít. Ohlašovaná státní loterie o hodnotné ceny nebo dokonce peníze z těchto účtenek se ovšem nekoná.
Snad jediné opravdové pozitivum EET je snížení DPH stravovacích služeb s výjimkou podávání alkoholických nápojů z 21 % na 15 %. Zdálo by se, že na stokorunovém jídle ušetří strávníci šest korun. Jenže většinu ceny podávaných pokrmů ve veřejném stravování netvoří stravovací služby, ale energie, mzdy personálu, ceny surovin, nájmy a další položky, na něž se snížení DPH nevztahuje. Strávníci tedy reálně ušetří na jednom průměrném obědě určitě méně než jednu korunu.
Na elektronickou evidenci tržeb každý podnikatel potřebuje pokladnu (může vypadat jako klasická pokladna, ale také to může být notebook, tablet, nebo třeba program v chytrém mobilu), tiskárnu účtenek, program zajišťující komunikaci s finančním úřadem a stálé připojení k internetu. Ministr financí Andrej Babiš tvrdí, že to všechno dohromady nebude stát ani pět tisíc korun. Dosavadní zkušenosti podnikatelů však mluví spíše o desítkách tisíc korun.
Kdo stále hledá řešení pro EET, odkazujeme na stránky pokladního systému Dotykačka.