RECENZE Tahle knížka vyšla už před dvěma roky, ale na pultech knihkupectví je pořád.
Měl by si ji pořídit každý Pražan, kterého zajímá, kde vlastně bydlí. Určitě totiž každý den míjí starou usedlost, zámeček, nebo aspoň místo, kde kdysi stávaly.
Kniha jednoduše nazvaná Pražské zámky, zámečky a usedlosti jich popisuje několik desítek.
Autoři se na území Prahy 10 věnují především zámečkům v Záběhlicích, Práčích, Petrovicích a Malešicích, tvrzi v Královicích a také přináší mapku usedlostí na Vinohradech.
Praha ve středověku sestávala ze Starého Města a Malé Strany, nad kterými čněly Hradčany a v okolí se rozkládala spousta vesnic, statků a dvorů.
Vesnice za městskými hradbami
Za Karla IV. se rozrostla o Nové Město, dostala nové kamenné hradby, zůstala relativně malým městečkem o rozloze 7 kilometrů čtverečních, ale vesnice zůstaly. Jako houby po dešti se rozrostly vinice a v nich se stavěly usedlosti.
Chránily je jen slabé tvrze nižší šlechty. Výjimečná byla královská tvrz v místě dnešního Hamerského rybníka v Záběhlicích, kde bydlel v letech 1407–1408 Václav IV. její základy byly archeologicky prozkoumány v době, kdy byl rybník vypuštěný.
Za Marie Terezie a jejího syna Josefa II. se Praha trochu rozrostla, ale zároveň se pevně uzavřela do cihlových hradeb. Vesnice pořád zůstávaly. Každá patřila někomu jinému a tak se o jejich komplexní obranu nikdo nestaral.
Praha byla v té době pořád zapadlým městem na okraji rakouské říše, ale současně se stala strategickou pevností. Bojovalo se o ní. Město v hradbách zůstalo stát jen s drobnými šrámy, ale nechráněné vesnice vzaly za své. Válečné události, mor a cholera vzaly nejen lidské životy, ale také zničily celé vinařství a mnohé usedlosti.
Zboření hradeb prospělo venkovu
Na konci 19. století byly hradby zbourány, protože město expandovalo. Rozlévalo se do okolí, pohlcovalo jednu vesnici za druhou, usedlosti se stávaly městskými vilami, vsi se měnily na městské čtvrtě. Vrátila se sem prosperita.
Po vzniku Československa měla Praha plochu už 27 kilometrů čtverečních. Rozpínání se však nezastavilo. Usedlosti původně postavené na vesnicích a později integrované do maloměstských čtvrtí, přelila další vlna výstavby. Ztratily se v panelákové výstavbě. Praha má dnes rozměr okolo pěti set kilometrů čtverečních.
Kniha má zajímavý obsah, ale špatně se v ní hledá
Zámečky a usedlosti, které v Praze zbyly, představuje kniha Pražské zámky, zámečky a usedlosti. Jejími autory jsou Jaroslava a Jaroslav Staňkovi s Martinem Hurinem.
Krátké hutné texty o jednotlivých objektech jsou doplněny instruktážními barevnými fotografiemi a kreslenými mapkami.
Zatímco texty jsou při troše soustředění zajímavé a velké fotografie jsou ideální pro orientaci, mapky jsou úplně k ničemu. Jsou nepřehledné a není nám jasné, proč jsou malované neumělou rukou kreslíře, místo toho aby vydavatel vyříznul mapku rovnou z nějakého standardního mapového díla nebo aspoň městského plánu.
Když jsme u mapek, poznamenejme, že chybí základní orientace v celé knize. Na to, že jsou v ní popsány desítky objektů, chybí v publikaci celková mapa Prahy se zákresy jednotlivých zámečků a usedlostí.
O souřadnicích GPS ani nemluvě, ty by měly být v dnešní době součástí každého průvodce.
To se týká také chybějícího rejstříku, ve kterém by šlo vyhledávat podle umístění objektu. Obsah a jmenný rejstřík tuto funkci nenahradí. Pokud bydlíme třeba v Dejvicích, rádi bychom jednoduše našli, jaké usedlosti stojí právě v této čtvrti, ale také v nejbližším okolí, případně v celém městském obvodě Praha 6.
Přes všechny nedostatky, které jsme vyjmenovali, doporučujeme knihu koupit, přečíst a především ji použít jako inspiraci k vlastním výletům za poněkud opomínanými památkami v hlavním městě.
Praha, Academia 2008. Orientační cena 340 Kč.
Recenze je převzatá z portálu Horydoly.