Cabrnochová: Na Trojmezí se asi bude stavět

7. 8. 2012

Nová místostarostka Prahy 10 Ivana Cabrnochová (Strana Zelených) poskytla rozhovor tomuto serveru DESÍTKA.cz pár dní po svém zvolení. Protože jsme se dotkli mnoha důležitých témat, uveřejňujeme ho po částech.

Nemilé překvapení nás ovšem potkalo dnes o půlnoci. Na redakční mobil přišla od místostarostky SMS, ve která žádá o smazání textu i zvukové nahrávky. Proč se k tomuto hloupému kroku odhodlala, se můžeme jenom dohadovat. Přečtěte si korespondenci, kterou jsme s ní vedli nad ránem.

Místostarostka Ivana Cabrnochová: „Chci vás požádat, abyste stáhnul zvukovou stopu z webu – nedostal jste ode mne svolení s uveřejněním záznamu. Dále chci požádat, abyste stáhnul i rozhovor a další části neuveřejňoval – pokud chcete text zveřejnit, pošlete mi jej, autorizujeme ho a pak půjde ven. Tak jak se to běžně dělá. Máte tam totiž mimo jiné faktické chyby. Nebudu vám mluvit do úvodního textu, přestože jej považuji za neobjektivní. Ale pokud jsme pod nějakým citátem podepsaná, musím za ním stát.“

Redaktor Kuba Turek: „Děkuji za SMS ohledně našeho rozhovoru. Nemohu vám však vyhovět ani v jednom bodě. Nevidím k tomu důvod.“

Místostarostka Ivana Cabrnochová: „Záznam jste si podle vlastních slov dělal proto, abyste si vše zapamatoval. Ne pro publikaci. To bychom spolu mluvili jinak, ne „povídacím“ tónem. Text jsem jasně řekla, že jej chci vidět k autorizaci. Ne kvůli nějaké cenzuře, ale kvůli tomu, abych nebyla podepsaná pod chybami. Vy jste neprotestoval. V čem je problém? Měla jsem pocit, že chcete dělat slušnou novinařinu, ne?“

Redaktor Kuba Turek: „Právě proto, že děláme slušnou novinařinu, nemůžeme přistoupit na vaši žádost. Pokud máte faktické připomínky, rádi je akceptujeme. A propos: Audio verzi jsme uveřejnili hned v pondělí, jak jsem vám říkal při našem rozhovoru. Teď uveřejňujeme textovou verzi.“

Řekla to ve velkém rozhovoru, který jsme s ní vedli hned po jejím nástupu do funkce. Textovou podobu jsme uveřejnili v pěti částech. Rozhovor si můžete poslechnout kompletní na zvukové nahrávce.

AUDIO: Rozhovor s Ivanou Cabrnochovou (100 MB, 1:49 min)

Korupce na radnici Prahy 10 prý neexistuje.
Trojmezí, kde se prý nebude stavět.
Obrovské peníze, které prý nebyly ukradeny.
Cyklistika, která se prý dá provozovat mezi auty.
Politika a kriminalita se prý nedá dělat veřejně

Trojmezí je velký problém. Přírodní park u Botiče je velmi důležitý. Jedna část občanů říká, že chce ponechat přírodní pak, čili v rámci možností divočinu, druhá se kloní k parkovým úpravám.

Trojmezí je v nejnižším stupni chráněného území, ale zároveň je v něm rezervace Meandry Botiče.

Jak se díváte na návrh PPF a Petra Kellnera, že chce ukousnout velkou část přírody a udělat v Trojmezí zábavní park a jakoby mimochodem postavit mnoho domů?

On tam nechce vybudovat opravdickou přírodu.

On ji chce sebrat.

Území by mělo být celistvé, ale Petr Kellner navrhuje, aby bylo fragmentované, což je špatně. Hlavně by ale udělal typ zábavy, jako je například v Holešovicích bývalý Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Z Trojmezí chce udělat velmi organizovaný prostor, který by zničil přírodní charakter, a tím pádem by zanikl důvod, proč by mělo být toto území chráněno.

Chce vlastě někdo přírodu, kde jen tak rostou stromy a kvákají žáby?

Mám pocit, že je spousta lidí, kteří podepsali petici. Byly to tisíce občanů.

Praha 10 má sto tisíc lidí, Praha 4 přibližně také tolik…

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus, životní partner Ivany Cabrnochové: Lidi z Malešic nezajímá co se děje na Trojmezí.

Ptám se vážně. Je víc lidí, kteří chtějí parčík Kellnerova stylu, nebo kteří chtějí opravdovou přírodu?

Lidé, kteří podepsali petici, se vyjádřili velmi jasně…

…ano, to je těch pár tisíc lidí. Já se ptám na ten zbytek.

Kolik lidí najde v sobě sílu vyjádřit názor tím, že něco podepíše.

Promiňte, já se vás neptám jako aktivistky nebo dokonce členky Strany Zelených, ale jako místostarostky. Jako administrátorky našich zájmů. Zajímá mě, jestli sto tisíc občanů Prahy 10 chce raději park nebo přírodu v Trojmezí.

Já bych to rozdělila.

Nezlobte se, ale já se ptám na jednoduchou otázku.

Park podobný jako navrhuje pan Kellner se bude stavět v Malešicích a ve zmenšeném měřítku je to již hotový park Chrpová-Malinová.

Co chtějí občané na Trojmezí? Těch sto tisíc lidí, kteří zde bydlí.

Máme zde parky, které navrhuje pan Kellner a měli bychom zde mít i divoký park.

Neptám se, co bychom měli mít. Ptám se, zda máte představu, co chce těch sto tisíc lidí.

Nikdy se sto tisíc lidí neshodne. Bude se to lišit i podle politické příslušnosti. Také sto tisíc obyvatel nebude chtít ódéesku, sto tisíc nebude chtít zelené a sto tisíc nebude chtít sociální demokraty.

Tak to ještě zjednoduším: Většina obyvatel Prahy 10 chce Kellnera nebo přírodní park na Trojmezí?

Do hovoru znovu vstupuje Petr Vilgus: Je tady nějaká občanská iniciativa, která by podporovala Kellnerův projekt?

Nevím. Ptám se ovšem na jednoduchou otázku: Kdybyste jako místostarostka předložila Kellnerův projekt ke schválení veřejnosti, chtěla by ho většina lidí? Nebo by dali přednost přírodě, jaká tam teď je, tedy s bažinami, komáry, křovím…

Lidé to vyjádřili peticí.

Ano, víme tedy, že šest tisíc lidí nechce Kellnerův projekt. Znamená to, že čtyřiadevadesát tisíc lidí ho chce?

Nevím, jestli devadesát čtyři tisíc lidí po tom touží.

Takže nemáte představu, co kdo chce?

Cítím, že převážná většina občanů Prahy 10 chce mít v Trojmezí přírodní park.

Jaký je v současné době právní stav Trojmezí? V územním plánu Prahy je toto území víceméně určené pro rekreaci a část pro zemědělské účely. Najednou se ovšem z této krajiny ukusují kousek po kousku stavební parcely. Jak se k tomu staví Praha 10?

Praha 10 to vyjádřila v programovém prohlášení. Když se na úrovni Magistrátu jednalo o případných změnách územního plánu, tak Praha 10 byla proti dílčím změnám. Zároveň navrhovala, aby se řešilo celé území celistvě a ne salámovou metodou, jak se to dělá dnes, když se přírodní park kousek po kousku zmenšuje.

Hodně zjednodušeně: Teď je tedy celé Trojmezí zelená nezastavitelná plocha?

Část je zemědělská půda a část je určená pro rekreaci.

Do hovoru znovu vstupuje Petr Vilgus: Od hypermarketu Park Hostivař podél Práčské ulice je zastavitelné území.

O čem se tedy jedná?

Aby jednotlivé městské části nepodávaly návrhy na jednotlivé změny územního plánu, ale území se řešilo celistvě.

Co pro nás děláte, aby se Trojmezí nezastavělo?

Žádáme náměstka primárora Hudečka, aby jednal s městskými částmi, občanskou Koalicí Trojmezí a vlastníky.

Výsledek má být jaký?

Ideální by bylo, kdyby politické strany dodržely předvolební přísliby.

ODS řekla, že chce Trojmezí zastavět, a všechny ostatní strany nechtějí.

ODS ústy primátora Svobody řekla, že toto území bude vždy zelené.

ODS ústy všech tří starostů, kteří rozhodují o Trojmezí…

…starostové nerozhodují, ti se pouze vyjadřují.

Na předvolebních schůzích se všichni tři starostové ODS zdrželi prohlášení, že by chtěli zelené Trojmezí.

Primátor Svoboda řekl v Otázkách Václava Moravce, že toto území bude zelené.

Jestli dobře chápu, tak Svoboda odkopne všechny tři starosty – Prahy 10, Prahy 4 a Prahy 11?

Starostové vědí, že je to velmi složité území a že nemá jednotnou vlastnickou strukturu.

Pan primátor to neví, a proto řekl, že chce aby bylo Trojmezí zelené, a je tedy neschopný?

Možná tehdy nedokázal domyslet důsledky.

Tím říkáte, že se na Trojmezí začne stavět?

Ne.

Vy říkáte, že on říká zelené, vy říkáte, že nedomyslí následky, a z toho my vychází jediné – podporujete zástavbu v Trojmezí.

Věřím, že pan primátor dodrží své slovo.

To jste právě zpochybnila.

Věřím, že udělá maximum, aby mohl dostát danému slovu.

Celá vyjednávací skupina majitelů pozemků a politiků se tedy sejde jenom za účelem, aby se dohodli, za kolik se Trojmezí prodá nebo pronajme Magistrátu?

Ano. Aby mohl zůstat v Trojmezí přírodní park.

Cílem je tedy, aby přírodní park byl majetku Prahy 10?

Logické by bylo, aby je měl ve svém vlastnictví Magistrát hlavního města Prahy. Může je koupit, pronajmout, nebo vyměnit za jiné.

Co tomu brání? Podle Koalice Trojmezí je hlavní problém v tom, že Magistrát nechce zaplatit dost peněz majitelům pozemků.

Nejsem zastupitel hlavního města.

Takže nevíte, o co jde?

Zatím jsem k tomu neměla přístup.

Vy ani nevíte, že sedlák, kterému patří třetina nebo možná polovina Trojmezí, říká, že už pozemky chtěl dávno magistrátu prodat a nikdo s ním podle jeho slov nejednal?

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus: To musíte jít na Magistrát.

Promiňte. Já se ptám. To vy nevíte?

Já nějaké takové informace mám.

Čili nikdy jste nejednala ani nemluvila s tímto sedlákem?

Za Stranu Zelených s ním nemůžu jednat.

Nemluvila jste s ním?

Co já mu budu nabízet? Že Strana Zelených koupí jeho pozemky?

S majitelem velkých pozemků na Trojmezí jste tedy jako politická strana strana nemluvili?

S ním jsme opravdu nejednali.

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus: Já celkem chápu, že tam bude rozpor, protože jestli podle územního plánu tam má být zemědělské využití, tak to má určitou hodnotu. Pokud majitel má pocit, že je to stavební pozemek, tak má asi představu o jiné ceně. Pravděpodobně bude cílem dojít k nějakému kompromisu.

Do kdy se to může vyřešit? Kdy nastane stav, že se zastánci přírody nebudou muset bát, že přijdou o přírodu, nebo naopak zastánci kultivované krajiny si budou jistí, že okolí Botiče bude zkultivované?

To je složité. I kdyby to odkoupil Magistrát nebo povyměňoval pozemky a vlastnil je, tak to není záruka, že v těchto místech bude navždy přírodní park. Přijde jiná politická reprezentace, přehodnotí pohled na Trojmezí, bude se připravovat nový územní plán a změní využití.

Územní plán se ve slušné zemi mění jednou za dvacet nebo třeba padesát let. Ne jednou za deset let.

Deset až patnáct let.

Já mluvím o takových zemích, jako je Německo nebo Velká Británie.

Taky bych byla ráda.

Tady přece byly změna územního plánu před nějakými třiceti lety.

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus: Ne. Současný územní plán platí od roku 1998.

To byly nějaké drobné změny?

To byl kompletní územní plán. I teď se připravuje nový metropolitní územní plán a je velký otazník, co vlastně na těchto pozemcích bude. Protože jak mluví náměstek primátora Hudeček, tak na Trojmezí bude zastavěné území. Těžko odhadovat, jakou kategorii tomu dá nebo nedá.

Z vaší řeči vyplývá to, co slyším od mnoha spoluobčanů: Vždyť to nemá cenu! Stejně se paneláky na Trojmezí postaví.

Nemyslím si, že to to nemá cenu. Házet flintu do žita je špatně. Ale jestli žijeme v demokratickém režimu a přijde jiná politická reprezentace a bude mít na toto území jiný náhled a lidem to nebude vadit…

Počkejte. Říkáte: „Bude to chtít změnit.“ To přece znamená: „Bude to chtít zastavět.“

To už jsou fabulace. Oni můžou a nemusí. Nikdy nemáte dáno natrvalo, že když je někde park, že tam pořád bude.

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus: V demokracii nic není natrvalo. Jedna politická reprezentace bude stavět byty a druhá je prodávat i privatizovat. Nikdy nemáte jistotu.

Tomu rozumím, ale jsou jisté hranice. Nikdo nechce bourat Týnský chrám a nikdo nebude stavět na Pražském hradě.

To se uvidí.

Myslíte, že přijde někdo horší, než současný prezident?

Společnost se stále vyvíjí. Její potřeby v optice dnešních dnů budou třeba vypadat nepochopitelně, ale lidstvo se posune o kus dál a těžko říci, co bude.

Občané ovšem chtějí mít jistotu aspoň na pár let dopředu. A na Praze 10 nevědí, ani co bude za pět roků.

Musí volit správného zastupitele ať tady na Desítce nebo na Magistrátu.

Jenže problém je v tom, že lidé mají pocit, že politiku přebíjejí peníze. Spoustu politických rozhodnutí a vůli většiny prý změní právě peníze. Nejde snad jen o přímé úplatky, ale lidé říkají: „Kellner stejně postaví baráky na Trojmezí,“ nebo „Sedlák si stejně oplotí pozemek.“

Má na to právo.

Sedlák na to už od doby Marie Terezie nemá právo.

Do hovoru vstupuje Petr Vilgus: Sedlák má právo oplotit pozemek, ale nemá právo přerušit stávající cesty.

Asi se shodneme, že platí princip volného vstupu do krajiny.