Tragický nálet na Prahu zasáhl i Vršovice

letadlob17

Říšské město Prag bylo ušetřeno náletů až do 14. února 1945. Menší nálety na nacistickou baštu Prahu sice směřovaly, ale byly spíše okrajové nebo náhodné. Na Popeleční středu se zdánlivé bezpečí Prahy změnilo na peklo.

Americké létající pevnosti B-17 nalétly ze směru od Radlic ke Floře a vysypaly smrtonosný náklad na Pankrác, Nové Město, Vinohrady, Vršovice, Nusle a Žižkov. Cílem byl především železniční uzel mezi Vršovickým seřazovacím nádražím, Hlavním nádražím a Žižkovským nákladovým nádražím. Zasaženy však byly především obytné čtvrti. Zmizel klášter Emauzy a Vinohradská synagoga.

Foto: The Air University – Wikimedia

Bombardéry se za 5 minut zbavily 250 pum. Během náletu zemřelo 701 lidí a 1184 jich bylo zraněno. Zcela zničeno bylo 93 domů, těžce poškozeno bylo 190 domů a patnáct set budov evidovalo lehké škody.

Proč tolik obětí?

Protektorát Böhmen und Mähren byl v hlubokém zázemí, Praha byla z pohledu dopravy i výroby nezajímavá, vojáků v okolí bylo málo. Nálety by neměly ani symbolický význam, a proto spojenecké válečné plánovače nezajímaly. Z druhé strany byla sovětská vojska ještě daleko a navíc spoléhala spíše na tanky a dělostřelectvo než na letadla.

Pražané neměli z náletů strach a ignorovali letecké poplachy, bezpečnostní pokyny nacistické okupační správy i vysílání spojeneckých rozhlasových stanic.

Z mnoha lehkomyslných obětí jsou známí například spisovatelka a horolezkyně Vlasta Štáflová s manželem malířem Otakarem Štáflem.

Nepomohlo dokonce ani varování Jiřího Voskovce a Jana Wericha v Hlasu Ameriky: „Dále od nádraží, dále, blíží se bombardování nenadálé!“ a „Kde se dělá pro nacisty, tam jsou bomby z nebe jistý!“

Řeka, město, nádraží: Bombardujeme Drážďany?

Když se 14. února po poledni zjevily na pražském nebi americké bombardéry, reagoval jen málokdo. Teprve 5 minut před náletem houkaly sirény a hlásit rozhlas, ale stejně se běželo schovat do krytů a sklepů jen málo lidí. Protiletecké kanony začaly pálit ze země, ale žádný bombardér nebyl sestřelen. Německé stíhačky ani nestačily vzlétnout.

Mohutný bombardovací svaz více než tisíce bombardérů a stovek stíhaček startoval ještě za tmy z anglického letiště v Nuthampstead. Nad západní Evropou byly mraky, ve kterých se některá letadla ztratila, a ostatní vystoupaly výš, kde zase vál velmi silný vítr. To velmi znesnadňovalo orientaci navigátorům, kteří měli tehdy k dispozici jen kompas, rychloměr, mapu a vedoucí navigátoři i primitivní radary na vyhledávání nepřítele ve vzduchu.

Větší část amerických bombardérů se dostala nad Drážďany a pokračovala v tom, co začali jejich britští kolegové v noci – srovnali město se zemí, vybombardovali ho do základů a způsobili požár větší než v Hirošimě. Přesně podle zadání svých spojeneckých velitelů a na žádost sovětského vůdce Stalina.

Vítr, špatná navigace a mraky způsobily, že 62 amerických bombardérů se ztratilo nad středními Čechami, Drážďany nenašlo a nedokázalo identifikovat ani své náhradní cíle, kterými byly obvykle zbrojovky a nádraží ve vedlejších městech.

Když se obloha pod nimi jako zázrakem otevřela, uviděli velkou řeku s velkým obloukem, velká nádraží a historické město. Praha ze vzduchu velmi připomínala Drážďany. Velitel vydal rozkaz k bombardování, ačkoliv několik navigátorů z dalších letadel vyjádřilo pochybnosti, kde vlastně jsou.

Náhody i plánování jsou součástí války

Velké množství civilních obětí, kterých bylo pro srovnání více než za celou válku při náletech na Coventry, bylo způsobeno souhrou několika událostí:

  1. Nálet byl z americké strany náhodný a tedy pro Němce nečekaný – nemohla zasáhnout letecká ochrana a ani protiletecké kanony nebyly příliš účinné.
  2. K leteckým poplachům se pražené stavěli laxně a neběželi se schovat do krytů.
  3. Pražští hasiči byli odveleni do Drážďan a na hasební i vyprošťovací práce bylo málo zkušených lidí a techniky.

Ačkoliv Praha je metropolí Čech a bydlela v ní před válkou asi polovina českojazyčného obyvatelstva, bylo to v době 2. světové války velké říšské město. Bylo jasné, že se o něj bude jednou bojovat. Kdy to přijde, nebylo jasné německým nacistům, ruským komunistům ani spojencům. Proto byl nálet zcela legitimní a zase o kousek posunul konec války. I když to byla zrovna v tento okamžik nejspíš náhoda.

Komentáře

Tip na nové byty v Praze 10 od developera FINEP. Projekt Malý háj ve Štěrboholech vás jistě zaujme!
Pojištění od Hyperfinance cestovní pojištění, úrazové pojištění a další Předpověď počasí Praha 10